Přeskočit na hlavní obsah

Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z květen, 2021

Brambora

Postlockdown, den 40. Jako dítě jsem trávívala celé prázdniny u babičky a dědečka ve Zlíně, tehdy Gottwaldově. O dědečkovi jsem tu už psala, o babičce méně. Babička byla bytost velmi energická, praktická, s neutuchající energií. V létě mne vždy v sobotu vyvlékla ráno z postele a šlo se na trh, což znamenalo dojet z Malenovic do středu Zlína v brzkou ranní hodinu. Pamatuju si ty trolejbusy, jak tam jezdily, staré šedesátkové oblé trolejbusy s pohodlnými sedadly. Babička výlety na trh pojímala jako velice důležitou událost, chodila po trhu sem a tam, trvalo to sto hodin, babička koukala na brambory, sahala na brambory, čuchala k bramborám, pak je zas vrátila a šla na druhý konec trhu a celý postup se opakoval tak dlouho, až babička našla správné brambory. Totéž se pak opakovalo v přilehlém řeznictví s masem. Totéž se zeleninou na trhu. Trvalo to strašně dlouho a babička mne u toho poučovala, jak vypadá ŠPATNÁ BRAMBORA a ujišťovala se, že si to budu pamatovat. Teprve mnohem pozdě

Žestě

Postlockdown, den dvacet osm. Ne vše je na lockdownu špatné. Naučíme se vděčnosti. A instinktivně si vážíme toho, co je vzácné. Jak si vysvětlit, že starší dítě 6.15 stepuje u dveří bytu, že vyráží do školy, nachystáno, vymydleno, ve výborném rozmaru. Jak si vysvětlit, že mladší dítě 6.45 vyskakuje z postele a vykřikuje "pozdě!!!! přijdeme pozdě!!!!!" a "mami, pohni, mami, já musím do školky!!!!". Jak si to jinak vysvětlit. Jak si vysvětlit, že v 5 odpoledne sedíme s Jindrou rozpláclí na Zelném trhu, jíme zmrzlinu, a Jindřich vykřikuje: "sazenice!!!!", "mami, všude sazenice!!!!" a "musíme koupit sazenice, dokud jsou!!!!" Pak odborně přichází ke stánku, posoudí kvalitu sazenic a pánovi povídá: "Dnes si bereme tymián, rajčata až příště, víte, máma by je zapomněla zalít a ony pak nerostou". Pán se směje a Jindra taky. Jak si vysvětlit pořádný zcizovací efekt ve formě žesťového uskupení na střeše jedné z přilehlých budov,

Ráj

Tohle je náš ráj.

Očko

Postlockdown, den sto dvacet čtyři. Dneska je pro mne velký, významný den, protože dnes jsem obdržela svou první dávku vakcíny. Řekla bych vám - běžte se očkovat, ať nedostanete covid a neumřete anebo neležíte jak placka na ECMO měsíc. Ale chápu, že část lidí prostě na ECMO asi chce a prostě covid dostat jim až tolik nevadí. Proto říkám - běžte se očkovat, ať zažijete vakcinační centrum na brněnském výstavišti! To je totiž víc než prevence covidu. To je zážitek, kterej musíš mít, kterej si musíš přidat do klíčových životních zážitků. Vstupuju do vakcinačního centra se zprávou v ruce, kdo mne znáte, víte, no prostě v mírně vyděšeném stavu procházím dál. A strhává mne jakési nadšení. Ti lidi tady. Organizace. Je to dokonalé. Logisticky dokonalý proces. Od vstupu do budovy u tramvaje ke vpichu jehly to bylo 8 minut. 8. Nikdo neporušil žádný proces a nic neopomněl. Žádné zkratky. Vše dle plánu. To mám ráda! A fakt 8 minut. Měřila jsem si to na stopkách. Uvnitř mluvím s několika d