Zita - Autism Story

Postlockdown, den osmnáct. Dovídám se, že dne 10/5 začne náš potomek rotovat. Co si předtím představit. Dítě, které rotuje. A říkám si, no nebudeme vymýšlet přece kolo, na rotaci těles tu máme mnohé zákony a my si nyní rozebereme, co to vlastně všechno znamená. Tak jako pohyb planet Sluneční soustavy je ovládán gravitačním polem Slunce, tak je pohyb dětí kolem výuky ovládán gravitační silou školy. Pro popis tohoto pohybu dětí kolem školy lze pak prakticky využít sadu následujících zákonů. I. Zákon - zákon drah Děti obíhají kolem školy po eliptických drahách s malou výstředností, v jejichž jednom společném ohnisku je ředitelna. Tento zákon je jasný a nevyžaduje složitou interpretaci. II. Zákon - zákon ploch Plochy opsané průvodičem dítěte za stejné doby jsou stejné. Průvodiček dítěte rozumíme úsečku spojující střed dítěte a střed ředitelny. Tento zákon prakticky znamená, že postupná rychlost dítěte je největší v perischoliu (takzvané příškolí), nejmenší v ascholiu (odškolí).

Zahrady mne drží nad vodou...

Postlockdown, den jedenáct. Já vím, já vím, všechny nás zajímá, jak to s tím naším státem dopadne, jestli naše vláda ustojí pozici suverénního prozápadního státu nebo ne, co k tomu dodá soporózní prezident, všechny nás to zajímá, taky nás vědce dost zajímá, že dnes byl deadline pro podání projektů GAČR, krom toho nás všechny zajímají i ty koronavirový čísla a kolik nakažených máme třeba dětí? Máme prostě spoustu důležitých starostí. Bohužel, nemohu se jim věnovat, neboť řeším akutní problém, který mi bere veškerou kapacitu mého biologického procesoru, zvaného mozek. Tím problémem je, že nás z bytu vytlačují sazenice. Například onehdá. Chtěla jsem jít do kuchyně, ale byly tam sazenice sukulentů. Nebo když jsem si chtěla jít vyčistit zuby do koupelny, byly tam sazenice rajčat a držely okno zavřené. Taky tam byl řízek monstery a nějaké filodendrony a nově nasazené sazenice melounů a tvářily se na mne ošklivě. V dětské pokoji řádí tykev. Lépe řečeno skupina tykví. V obýváku

Postlockdown, den devátý. Projekt odevzdán a vrací se oblíbená poradna tety Máňi alias Julky:-) Jak se destresovat, přátelé, to nás všechny zajímá. Připravila jsem tedy jednoduchá doporučení, která nám všem pomohou přečkat nelehké doby. 1. Přikázání prvé. Nikdy a za žádných okolností, ale opravdu nikdy se teď s lidmi nedohaduj a neotáčej je na (svou) pravdu. To, co se teď děje, co mezi námi kvasí, nelze dostat pod kontrolu kognitivně ani rozumnou diskuzí. Nikomu nenadávej, ani když máš pocit, že jsi v právu. Pragmaticky - povede to ke konfliktu a ten tě bude stát síly a ty síly potřebuješ. Nejde o to, kdo má pravdu, ale kdo má ještě nějakou energii. 2. Přikázání druhé. Nikdy a za žádný osobností neber to, co teď lidi dělají, osobně. To, co lidi dělají, vypovídá o jejich situaci, nikoli o tobě. Vztek a agresi ber jako vyjádření bezmoci a volání o pomoc. Je to těžké, ale je nutné se od emociálních obsahů ostatních vzdálit, jinak se zblázníš. 3. Přikázání třetí. Reguluj množství i

Taky nesvačím a létám jak motorový čmelák, a proto sem tak málo píšu. Ale v pondělí odevzdám projekt a má kvalita života bude zpět! Mezitím selfíčko s dětmi:-) 

Spoustu zvyků teď v lockdownu děláme... Zitul to úspěšně uklidňuje.

Krásné Velikonoce všem. Jsou jiné. Chybí mi spousta zvyků, které v současném nastavení nejde zařídit. Ale pořád v těch Velikonocích trochu vidím předkřesťanskou oslavu jara a nějak se mi ty různé mystické věci spojují do naděje. Přikládám našeho velikonočního beránka. Zitul konstatovala, že vypadá jak od Jacksona Pollocka.