Zita - Autism Story

Přemýšlím, jak moc se nad současnou polarizací společnosti (prosazovači versus popírači roušek, atd) podílejí sociální média, která většině slouží jako hlavní kanál pro komunikaci informací. Sociální média nejsou primárně nástrojem pro komunikaci opatření v rámci veřejného zdravotnictví. Sociální média jsou marketingové nástroje, které primárně řídí zájem zadavatelů reklamy. To je dobré si uvědomit. Provádím na sobě tedy experimenty. Odpojuji se od sítí.  A pozoruju, co to dělá s mými sítěmi a se mnou jako člověkem.  Když nejste na síti, tak si informace aktivně vyhledáváte, díváte se například na noviny, které si vyberete a aktivně se k nim doklikáte. Když jste na síti, nabízí se vám vše jako nekonečný individualizovaný feed, který jenom sledujete a vlastně se necháte unášet dál a dál.   Je to pohodlné, ale vlastně nějaký prediktivní algoritmus vybral ten obsah za vás, takže je to pohodlné a zároveň nebezpečné. Přemýšlím, do jakého světa vyrostou naše děti.  Do světa plného neuvěřitel

Sbíráme ovoce a sušíme, vaříme, zavařujeme, svařujeme. Chystáme se.

Proč se nehádám na sociálních sítích o svou pravdu.  Protože žádná "moje pravda" neexistuje. Koronavirus je jev, jelikož šíření infekční nemoci vnímavou populací je prostě jev. Na tento jev můžeme pohlížet z různých rovin.  Paní Vomáčková z malé vesnice, kde žádný koronavirus (zatím) neviděli říká, že koronavirus není (a myslím tím na jejich vesnici). A z toho pohledu má pravdu, jelikož koronáč tam zatím není.  Dětští lékaři, kteří ošetřují dětskou a dorosteneckou populaci, říkají, že nevidí mnoho těžkých případů, že nemocných dětí je hodně a většina dětí se záhy uzdraví. A mají pravdu. Vidí méně vnímavou část populace, která na koronáč nadměrně nehyne ani nestoná.  Onkologové, kteří vidí lidi umírat z úplně jiných důvodů, říkají, že na covid se umírá, ale na jiné důvody se umírá ještě víc (zatím). A mají pravdu. Současná čísla ukazují zatím nízkou mortalitu čistě na covid. Mortalita na nádory je momentálně rozhodně vyšší.  Lékaři infekciologové, kteří se star

Odpočítávám čas do lockdownu. Či minimálně do doby, než zavřou školy. A snažím se Zitul připravit. Jen nevím přesně na co. Jak dlouho budeme doma? Jaká všechna omezení budou? Vymýšlíme spolu program a bavíme se o pravděpodobnosti, že se to stane. Co můžem udělat, aby to pro nás bylo snesitelný a zvladatelný. Vidím šťastnou Zitul, která je ráda, že může být momentálně s dětma a že může chodit na svoje milované kroužky. Mám obavu. Co přijde.

Nečtu zprávy, nedělá mi to dobře.  Navíc to, zda zprávy čtu či nečtu, nemá žádný reálný dopad na dění okolo nás.  Namísto toho dětem hodně předčítám.  Teď kupříkladu čteme nahlas pohádky Boženy Němcové, které jsou psány tak archaickým jazykem, až to jednoho bolí, ale Jindrovi se ta vznešená mluva velmi líbí a často mne pak častuje nějakými přechodníky a podivnými větnými konstrukcemi s německým slovosledem.  Ráno při snídani se na mne syn podíval a zúčastněně povídá: "maminko, maminko... nevypadáš dobře... proto ti koupím... STŘÍBRNÝ KRUMPÁČ!". Stříbrný krumpáč mi nikdy nikdo nekoupil.  Nikdy nikoho nenapadlo, že by mne učinil šťastným.  Že by ta pohádka? Nebo Minecraft?? Ale ten Jindra vůbec doma nehraje. Přemýšlím nad tím, že ten krumpáč mi možná dost chyběl! Nikdo se neobjevil se stříbrným krumpáčem v ruce, nezaťukal na dveře, nevtiskl mi krumpáč a neřekl: tumáš, pro tebe! Kopej komfortně! Jsem synkovi vděčná. Za tu empatii. Naprosto rozumím, jak na ten krumpáč přišel.  Ma

“Both optimists and pessimists contribute to society. The optimist invents the aeroplane, the pessimist the parachute.” – GB Shaw Jak trefné. Optimisté vidí, že většina z nás koronavirus přežije. Pesimisté vidí, že někteří z nás koronavirus nepřežijí. Optimisté vidí, že počty uzdravených rostou. Pesimisté vidí, že počty nakažených rostou. Optimisté vidí, že až se tudy koronavirus přežene, bude na tom ekonomika líp. Pesimisté vidí, že až se tudy koronavirus přežene, zůstanou nějací mrtví. Optimisté vidí, že mladí a děti na to umírají minimálně. Pesimisté vidí, že staří a nemocní na to umírají maximálně. Optimisté vidí, že čím víc je nemocných, tím víc bude uzdravených. Pesimisté vidí, že čím víc je nemocných, tím více bude mrtvých. Optimisté vidí zisky. Pesimisté vidí ztráty. Všichni mají svou perspektivu a všichni vidí svůj díl pravdy.

Děti se na mne povzbudivě usmívají. Dojídají snídani a říkají, mamííí, kdy bude karanténa?? Karanténa totiž byla super, mami.  Mami, když byla karanténa, tak jsi pořád vařila a každý den byla doma buchta nebo bábovka nebo tak. A taky jsme hodně kreslili! Mnohem víc než teď! Karanténa byla prima. Zitul dodává: mami, já se aspoň pořádně naučím na tu kytaru! Jindra zas připomíná, ať nezapomenu rychle pořídit výtvarné potřeby, protože bez nich v karanténě nebude moci přežít. Nevím, co jim na to říct. Tak poslouchám dál. Kup filc, mami, musíme v karanténě taky ušít nějaký tašky, dodává Zitul. A džínsovou jehlu do šicího stroje! Zitul nevypadá traumatizovaně. Vypadá spíš, že mi úplně nevěří, že ten filc při svém vytížení seženu. Jindra připomíná, že nemáme doma dostatečnou zásobu knoflíků. Mami, hnědý a perleťový a taky zlatý! Koukám, jací preppeři z nich rostou. Ale líbí se mi to. Aspoň mají nějaký plán. Jarní plán byl můj plán. Děti byly v šoku a nechaly se vést mým plánem. Podzimní plán u

Jindra nosí roušky rád. Má roušky s fotbalovými balony a s motýly. Roušku si nasazuje velmi ležérním chirurgickým chvatem, čímž mi velmi připomíná svého otce. Jako správný astronaut ve výcviku je Jindra disciplinovaný a roušku nosí, kde je potřeba. Nediskutuje a nosí. Buď jako Jindra.  Nos roušku.  Chráníš ostatní.

Mami, proč lidi nedodržují ta opatření.  Nebo proč je někdo dodržuje a někdo ne?  A proč lidi nedodržují opatření, když počty nemocných stoupají? Autilidi vidí věci kontextuálně. V jakémsi kontextu celého dění, a proto si obecně myslím, že jejich skrytou superschopností je hlídat bezpečnost ostatních.  Z tohoto pohledu je složité autilidem vysvětlit, proč se společnost chová tak, jak se chová.  Zde jsem si dovolila pár vysvětlení, které fungují pro Zitu, a možná budou fungovat i pro někoho dalšího. Desatero nedodržování: 1. Lidé nedodržují opatření, protože nevěří v reálné riziko nákazy či existenci viru či jeho potenciální nebezpečnost 2. Lidé nedodržují opatření, protože nevidí přínos v daném opatření 3. Lidé nedodržují opatření, protože je nepříjemné toto opatření dodržovat 4. Lidé nedodržují opatření, protože si myslí, že jsou vůči nákaze imunní 5. Lidé nedodržují opatření, protože nemají rádi, když jim někdo něco nařizuje 6. Lidé nedodržují opatření, protože tomuto opatření nerozu

Nominace od eurokomisařky Mariya Gabriel byla přijata a tím se stávám jednou z tváří iniciativy #EUwomen4future. Mám z toho velkou radost a vážím si toho moc! Je to pro mně důležité, že EC oceňuje mou práci. Díky! Julie Dobrovolná | EU Science Hub : Julie Dobrovolná | EU Science Hub