Přeskočit na hlavní obsah

Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z září, 2014

Konverzace

Konverzace se Zitínem: Zitín: "Maminko, neruš mě!!"..."Mám bublinku!!" Já: "Jakou bublinku Ziti???".... Zitín: "Maminko, bublinku s myšlenkou!!!!" .... "u hlavy....!"... "je v ní myšlenka a já nevím jaká!"

O soukromí

Jak tu sedím na té logopedii, tak mám kontemplativní náladu. A přemýšlím o tom, kolik jsem ochotna sdílet ze svého a Zitulina soukromí se světem. Na četné dotazy tedy odpovídám - přátelé, pochopili jste to správně. Nejsme už samy. Ale chráníme si trochu soukromí. Právě teď jsem šťastná. A myslím, že Zitul též.

Logopedie

Sedím v čekárně na logopedické klinice a čekám, až Zitín vyleze. Zitisko se sem těší a má to tu rádo. Přemýšlím, kolikrát jsme tu dohromady byly. Kolikrát jsem se vlekla pološíleného vzteklého Zitína. V dešti, sněhu, podzimním listí, letním parnu. Chodíme pořád ke stejné paní logopedce. Je moc hodná, laskavá a fakt to umí. Přijde mi, že kolem sebe máme takový náš svět se Zitul. Svět lidí, kteří nás obklopujou a pomáhají nám. Je vlastně moc hezký, že svět nevidím nepřátelsky. Vidím spoustu lidí, co se snaží nám pomoct. I ten debilní stát se snaží, jelikož máme kupříkladu bezplatné zdravotnictví. A Zitín se taky snaží. Jak uviděla paní logopedku, začala nějak strašlivě zmateně vysvětlovat, že je velká, z čehož jsme pochopily, že se chce pochlubit, že chodí DO ŠKOLY A JE UŽ ŠKOLÁK ŽÁK, NIKOLI MALÉ DÍTĚ.

První jednička v životě:-)

Dneska donesla Zitul nejkrásnější dárek na světě. První jedničku. Opravdickou. První opravdickou jedničku ze školy. Tak jsme udělali malilinkatou oslavu. Jásala jsem. Mám takovou radost.

Netopýr pro mámu

Únava

Dnes jsem vstala špatnou nohou. Zombí nohou. Bohužel, naše civilizace nebere na zombíky žádné ohledy, a proto můj pracovní den vypadal takto. Ráno. Vstávání chrchlání, nesrozumitelné sípání. Zombík zjistil, že nejsou hotové jakési věci v práci, co už dávno hotové být měly, a tak zavolal kolegům a ukázalo se, že se jedná o infekci, protože se z nich stali zombíci taky. Zombík kolega Filip seděl v práci na židli a mlčky hleděl před sebe. Další se kývali v rohu. Nebo mátožně chodili po chodbách bezcílně sem a tam. Poledne. Zombíci neobědvají, to dá rozum. Zombíci hladovějí. Pracovní schůzka. Zombík chrčí. Plete si jabka s hruškama a vydává sípavé zvuky. Dožaduje se KAFE. Kafe nikde. Zombík upadá do melancholie. Pracovní schůzka pokračuje. Všichni odešli, ale zombík si toho nevšiml. Dále sedí a mátožně hledí. Cestou z práce si koupil marokánku, kterou nesnědl, protože nemrtví nejedí. Přivezl ji domů a pustil pračku. Taky vyměnil ubrus v kuchyni.

Integrace pokračování

Přátelé, nemohu tomu uvěřit, ale Zitisko je už měsíc ve škole!!!! To je první desetina prvního roku školní docházky a to už něco znamená. Abych se tu pouze neopájela tím, jak je svět krásný a jak pak vysvitne duha a zmizí ebola a všichni budou šťastní, uvádím několik zajímavostí, na které jsme přišly s asistentkou Janičkou. Takže za prvé. Zitisko si oblíbilo z nějakého důvodu katalog s reproduktory firmy SKANDYNA (to tu uvádím ne jako reklamu, ale proto, že Zitisko má zdá se dobrý vkus (po mně)), a pokud bychom ho ráno zapomněly, celý den by byl narušen. Chodíme tedy s katalogem v ruce do školy. Když katalog máme, všechno je v pořádku, Zitínovi nevadí ranní chlad ani změna strany ulice ani cokoli... Tedy KATALOG. Katalog zajistí klidné ráno. Za druhé. Se ukázalo, že Zitul odmítá zlepšovat svou grafomotoriku ze záhadného důvodu, kterým je skutečnost, že při opravování všichni dosud nutili Zitína držet tužku VODOROVNĚ, ale to dá rozum, že s tužkou umístěnou vodorovně se nedá

V dešti

Ven se dá chodit skoro pořád. Zitin kvílí, ale nakonec další skalní výlet zvládla krásně. Sice pořád pršelo, ale nakonec co. Tak jsme prostě zmokli...

Komiks

Pro všechny příznivce zitinovych katastrofických komiksů

Netopýr

VW. Das AUTO

Myslím, že Zitín nemá rád značku VW. Aspoň soudě podle dnešního nálezu. Fakt mě to hodně pobavilo. Chudák Opička Blu. Jede si upíkem na výlet za svými kamarády a není ji to nic platné. Protože potřebuje POŘÁDNOU KÁRU a tou je podle Zitína pouze značka BMW.

Integrace

Zdá se, že momentální zásadní překážkou Zitínovy integrace do školy a obecně normálního života je v současnosti to, že její matka nechápe zadání úkolů pro první třídu. Přitom se tak snažím!!!!! Pravda, zatím příliš nerozlišuju mezi "zakroužkujte" a "vybarvěte", jelikož mi obojí spadá do kategorie "rozpoznej a označ". Ale pracuju na sobě!!! Každý večer hystericky procházím učebnice a hledám zadání úkolu! Je to smutné. Tolik snahy, tolik vysokých škol. Tolik úsilí. A nakonec nezvládnu pochopit úkol pro prvňáky. Doufám, že se to nikdy nedozvědí moji vysokoškolští studenti. Že je učí pedagog, který nepozná rozdíl mezi "vybarvi" a "zakroužkuj". Kde by byla moje autorita! Ach. Musím s tím něco dělat. Asi si koupím paralelní sadu knih a budu postupovat společně se Zitínem. Pěkně od začátku. A Zitisko bude říkat svoje oblíbené výroky "maminko, ty to ale FLÁKÁŠ!" a "maminko, musíš se SNAŽIT" a taky

Voči

Není to tak dlouho, co jsem tu psala o podivných Zitínových očních pohybech. Tedy, za posledních pár měsíců jsme si daly se Zitul adrenalinovou disciplínu zvanou NÁVŠTĚVA OČNÍHO. Tímto moc děkuju paní Němcové, která nás nasměrovala na specialistku, která Zitínovi změřila očka na přístroji, který nevyžaduje dětskou spolupráci, a naměřila tři dioptrie. Specialistka doporučila návštěvu očního, jelikož sama brýle nepředepisuje. Pak následovalo neuvěřitelné martyrium zvané "SHÁNĚNÍ LÉKAŘE OCHOTNÉHO VYŠETŘIT ZITÍNOVI REFRAKČNÍ VADU JINAK NEŽ V OFTALMOPLEGII". Tedy bez rozkapání. Představa rozkapaného Zitína, který má paniku, že umírá, mi není příjemná. Nakonec se postupy, které se nejspíše hodí do seriálu "Jistě, pane ministre", podařilo sehnat lékaře, co lékaře, profesora! Ten změřil očka a vynesl jasný verdikt, jsou potřeba BRÝLE! A asi navždy. Zitisko se už tři týdny těší na brýle, no asi místy moc nevidí. Má speciální čočky, takže jsme pořád čekaly n

Skála

Stojím u skály a pozoruju Zitína, jak se snaží přelézt malou průrvu. "Ziti, čelem ke skále!" Zitín kouká jak zjara. "Ziti, používej ruce!" Napadá mě, že je to na Zitína moc, že se bojí. Můj doprovod je jiného názoru. Zitisko je zjevně taky jiného názoru, protože přes všechen strach se na skálu prostě hodlá vydrápat, i když jde o drápání asi tak tři centimetry nahoru. Zitisko nemá moc kam spadnout, ale paralyzuje ho strach z toho, že se dotkne studené skály. To je ten problém. Koordinace končetin taky mírně vázne. Zitín se snaží použít zaráz všechny končetiny nebo ani jednu. Hipsterský obleček umocňuje trudný dojem ze Zitínova lezení. Zitisko vypadá, že vylezlo z kavárny a někdo ho přesadil na skalní hřeben, kde Zitín mazaně vyčkává, až ho někdo přijde zachránit, což se neděje a Zitisko je z toho rozmrzelé. Ale rozmrzelost není dobrý slovo. Zitisko je odhodláno bojovat. Jenom se musí aktivizovat. Pak se Zitisko rozhodne to překonat. Přijímá podano

Rebélie

Dítě s autismem člověku vnese do života otřesné množství ŘÁDU. Lidský organismus je ovšem nadán obrovskou plasticitou a adaptivními schopnostmi. Objevila jsem, že proti tomuto řádu vytvářím REBÉLIE. Rebélie v zásadě označují všechno, co dělám jinak, než se má. Funkci to má takovou, že si to dělám po svém a proti řádu a to mne uklidňuje. Řád není rigidní. Pokud děláte taky něco proti řádu, sem s tím, chci se trochu zasmát, neb druhý týden integrace při pravidelném chození do práce, vedení asi třiceti lidí a k tomu kurz odborné způsobilosti pro navrhování pokusů jsou asi více, než mohu unést. Zpět k rebéliím. 1) Nosím podpatky, i když vím, že se to s rozšmelcovaným meniskem nesmí. 2) Píšu tečku nad tiskacím I. 3) Za "viz" píšu tečku, i když vím, že to není žádná zkratka. 4) Půlku emailu píšu často s diakritikou a půlku bez diakritiky a sleduju, kdy si toho někdo všimne. Zatím nic. 5) Někdy si večer neodličuju oči. Pozoruhodné je, že mi oči stále nevypadl

Zitín čili o výchově

Jean-Jacques Rousseau ve své knize Emil, čili o výchově (1762) razil teorii, že dítě je samostatná entita, která se za vhodných vnějších podmínek vychovává sama pod vedením učitele. Ach, myslím, že se hluboce mýlil. Neznal totiž Zitisko!!! Eugen Fink o mnoho let později formuloval pět aporií neboli rozporů výchovy, které vystihují aspoň část skutečného problému vzdělávání a výchovy, například rozpor mezi tím, že dítě se má vzdělávat samo, a přitom je učitelé musí vést. o už mi přijde o hodně lepší. Ano, Zitisko je samostatná entita, která se vychovává sama. Ale jak!!! Zde Zitínův ideální den: 11:00 vstávání 11-13:00 ležení v matčině posteli, snídaně v posteli - gumoví medvídci, cca 1 kg 13:00-15:00 odpočinek, hraní na iPadu 15:00-16:00 oběd - návštěva luxusní restaurace v centru Brně, svíčková, pouze s houskovými knedlíky 16:00-18:00 houpání na houpačce 18:00-21:00 hraní na iPadu, odpočinek, svačina - čokoláda, bonbóny, sladká pitíčka 21:00-22:00 večeře - půl kilogr

Škola

Dnes přišla ze školy smska. "Zitul sedí v kroužku s ostatníma dětma a piluje angličtinu a pěkně jí to jde". Chápete. S OSTATNÍMA DĚTMA. PĚKNĚ JÍ TO JDE. ANGLIČTINU! Jsem tak ráda. Snad to vydrží. Asistentka Jana i paní učitelka na to jdou evidentně dobře a doma se snažím Zitul taky pošoupnout k nějaké spolupráci. Pozoruhodné je, že Zitul se ve škole ohromně líbí a hrozně moc tam chce docházet. Asi má nějaký hlad po vzdělání nebo co. Ráno spontánně vyskakuje z postele, ABYCHOM NEPŘIŠLY POZDĚ MAMINKO. Kéž by nám to vydrželo.

Saticky od tety Katuly!!!

Integrace po stopadesátéprvé

Nestíhám sem psát. Často mne napadá, že sem napíšu, ale nakonec jsem tak unavená, že nenapíšu nic. Tímto se všem omlouvám, příspěvků bude víc! Zitisko se drží. Je to malej bojovník. Hrozně mne to dojímá. Ráno si nadšeně natáhne aktovku a sdělí mi, že NIC NEPOTŘEBUJE, VŠEMU ROZUMÍ A KDYBY NEROZUMĚLA, TAK SE ZEPTÁ, ALE STEJNĚ ROZUMÍ  VŠEMU, TAKŽE SI MAMINKO NEDĚLEJ STAROSTI. Když jemně připomenu, že se může zeptat Janičky, asistentky, kdyby něčemu nerozuměla, Zitisko hezky poděkuje s tím, ŽE TO NENÍ POTŘEBA, PROTOŽE VŠEMU ROZUMÍ. Je dojemný, jak se hrozně snaží být samostatná. O víkendu Zitín dokonce o škole vyprávěl. O dětech. Některé děti zná jménem!!!!! Zitisko si navíc zamilovalo holčičku, se kterou sedí v lavici a nadšeně o ní povídá. Je to pěkný. Snažím se, co to jde, aby Zitul měla všechnu podporu, co potřebuje. Aby měla čas si po škole odpočinout. Aby nebyla pořád zavřená v budovách, abychom chodily ven, tak chodíme do parku na houpačky, kde se Zitín d

IDEÁL

Myslíš, že spousta problémů je obecně způsobená tím, jak lidi visí na ideálech. Každej si něco nasní a navymejšlí a pak na tom visí. Mnohem lepší nastavení je očekávání potíží. Shrnu to asi takto. Svět je složitý místo. Krásný, ale složitý. Příjemný, ale i plný problémů. Problémy jsou s dětma. S prací. Když člověk nemá práci, taky je to problém. Problémy jsou se životním prostředím. Problémy jsou se vztahama obecně. Samý problémy prostě. Prostě problémy jsou NORMA. Toto životní nastavení mi velmi ulevilo. Je normální mít problém!!!! A hle - je-li chvíle bez problému, je to fajn!!! Je normální mít problémy v rodičovství, ve vztahu, není to nic příšernýho, je to NORMA. A tímto na všechny apeluji, aby si užili co nejlíp své bezproblémové chvilky!!!

Jak přežít integraci

Je to obtížný úkol. Když si to tak vezmu, spousta lidí musí tu integraci přežít. Předně integrované dítě. Potom asistent. Rodič. Učitel. Ostatní dětí ve škole. Jejich rodiče. Tihle všichni to musejí přežít. Pokud to kdokoli ze jmenovaných nepřežije, je problém. Je to těžký. Zitisko je ve škole třetí den, nároky stoupají a Zitín bojuje. Bojuje o všechno. O pozici tužky na stole, lepidlo v šuplíku, nůžky v pouzdře. O všechno je třeba bojovat. Už jsem úplně umluvená, mám pocit, že poslední týden nedělám nic jiného, než že někomu vysvětluju, jak na Zitína. Už se mi nechce ani otevřít pusu. Chce se mi sedět doma a koukat mlčky před sebe. Únava graduje. Proto jsem si sestavila desatero, abych to celé nějak přežila. 1. Chce to realistické cíle. Zitín má problém, prostě má. Takže je hloupost se domnívat, že problémy třetí den školy zmizej. Aspoň si to říkám. Nezmizej... Spíš se zesílí. Je potřeba s tím počítat. Defaultní nastavení je "problém".

První den.

První den školy se moc povedl. Zitisko bylo nadšený