úterý, května 15, 2018

Minimalista

Můj životní muž je minimalista.

Nic ho nepotěší tak jako odsunutí nějakých předmětů z naší domácnosti jinam.

Potřebným, do sběrného dvora, přátelům, komukoli, kdo něco potřebuje.

Dřív mne to permanentní vyhazování věci poněkud znervózňovalo.

Obávala jsem se totiž, že nám nic nezůstane.

Nyní tomu přicházím na chuť.

Už věci ani nehromadím, protože vím, že Honza mi je opět vyháže.

V takovém settingu, kdy žijete se zapřísáhlým minimalistou, nemá ani cenu pokoušet se hromadit.

Držím se několika pravidel.

Když přinesu domů novou věc, musí nějaká jiná odejít.

Je to smutné, ale je to tak.

Když si kupuju oblečení, musí být tím pádem lepší než kterýkoli kousek ve skříni, protože něco pak bude muset jít a byla by škoda vyhazovat dobré věci, co už ve skříni jsou.

Jedinou výjimkou je materiál na Zitínovo tvoření, ten nakupuju neomezeně.

Když něco nepoužívám, není důvod mít to doma.

Taky je dobré mít určité vymezené oblasti, kde není nic. Vůbec nic.

Například stolek v obyváku. Nemusí na něm být žádné krámy.

Obecně se navíc zdá, že byt vypadá líp, když není plný předmětů.

Takže žádné serepetičky, růžový porcelán, vtipné suvenýry z cest, nic.

Honza to vyháže.

Když se plížím domů s nějakým podezřelým balíkem, zachmuří se.

Další věci.

Další věci nechceme.

A já s jistým překvapením přicházím na to, že opravdu nechceme.

Nepotřebujeme.

2 komentáře:

  1. Jéé to je vzácná vlastnost u chlapa!!! Mám zkušenosti spíše opačné. Važ si toho :o))

    OdpovědětVymazat
  2. Milá Julie, to je přesně to, co doporučuje Feng Šuej! Co se nepoužívá, u toho stagnuje tok energie a to nám škodí. Tak nějak to je, myslím.
    Závidím Vašemu příteli jeho nepřipoutanost k věcem :) (samozřejmě tedy jen v dobrém = také bych to ráda uměla). Srdečně zdravím, Alice

    OdpovědětVymazat