úterý, dubna 24, 2018

Dobrý dny, špatný dny

Dneska byl špatnej den.

Takovej ten den, kterej se prostě nevyvede.

Kdy se všecko musí přeplánovat, aby se vyhovělo určitým procesům, které jsou z auti perspektivy nutné.

A já jsem to nezvládla.

Fakt jsem to dobře nezvládla.

Někdy to zvládám skvěle, ale dneska mi to nešlo.

Utrhovala jsem se na Zitína a byla jsem odtažitá.

Prostě nešlo být jí blíž.

Nedokázala jsem to.

Protáhla jsem Zitul tím řetězem nutných procesů, takže se uklidnila, ale nedokázala jsem být ten bezpečný přístav, kterým bych chtěla být.

Jako by množství empatie, které mohu vytvořit, bylo omezené.

Jako by moje sobecké já křičelo, že to už nevydrží.

V určité chvíli mne napadlo, že pokud by moji interakci se Zitínem dnes natočil a pak mne přinutil se na to dívat, že bych se na to dívat nechtěla.

Že vím, že jsem se chovala hrozně.

Ale taky by to mohlo být tak, že by někdo natočil z širší perspektivy, jak se mnohokrát chovám hezky, empaticky a otevřeně, a pak mi to jednou prostě ujelo. To by mělo asi taky jiný náboj.

Mrzí mne to a vím, že narážím na limity své schopnosti se v určitých situacích adaptovat.

Ostatní autirodiče mne snad pochopí.

Někdy z toho všeho prostě nemůžu.

Chce se mi utéct a někam se schovat a nemá to vůbec co dělat s tím, jestli mám Zitul ráda, má to co dělat s mým režimem odpočinku a plánování práce a vším tím, co označujeme jako time management.


5 komentářů:

  1. Pochopí to i neautirodiče. Taky mi to dnes s dětmi nešlo a na záznam bych se nechtěla dívat. Ale jindy (snad i většinou) mi to jde. Lépe to (zatím?) neumím.

    OdpovědětVymazat
  2. Milá Julie, moc moc moc to chápu a myslím, že jako každý auti rodič prostě občas padneme..někdy toho mám tak plné zuby a už to nechci řešit, nechci ty synovy extra nároky vůbec vnímat, nemám chuť brát ohled, mám plné zuby autismu prostě.. Jsme jenom lidi.. důležité je, že ty další dny jsou pak v pořádku. I autíci se můžou učit, že máma je někdy prostě přetažená. Přeju hodně sil:-)

    OdpovědětVymazat
  3. Milá paní Julie, moc se omlouvám, že zneužívám tento Váš blog k osobnímu dotazu, ale jsou to fakticky jediné stránky k tématu, které pravidelně čtu. Vypozorovali jsme s manželem, že naše 7letá dcera (asi AS) nemá žádné autisticke rysy, když má horečku. Dneska jsme to opatrně sdělili psychiatričce a ji to velmi zajímalo. Chci se zeptat, nemáte někdo obdobnou zkušenost? Děkuji. A Všem přeji mnoho krásného se svými dětmi, ať už jsou jakékoliv. Šárka.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Áno, spomínam si dcéra aj syn boli nesmierne vtedy usobraní, rozumní, múdručky....a vôbec v hraničných situáciach boli oni najjasnozrivejší a upokojujúci, obaja!
      Alena Vyskočilová
      :-)

      Vymazat
  4. Nikdo není perfektní rodič, stačí být “good enough” rodič. Tak se nebičujte!
    Vendula

    OdpovědětVymazat