Přeskočit na hlavní obsah

Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z červenec, 2017

Pokracujeme v krasojizde

Prosim myslete na mne.

Milníky

Jak se narodíte, už se to s vámi veze.

Milníky.

Hned jak se narodíte, začínáte je plnit.

Ani nechcete, nevíte o tom, že se účastníte plnění milníku, ale plníte.

První úsměv.

První přetočení na bříško.

Plazení.

Chůze!

Jak se děti zvětšují, hranice milníků se mírně rozmazávají a milníky mají subtilnější charakter, ale stále tu jsou.

Dítě má umět plavat. Není přesně jasné kdy, ale umět to má.

Dítě má umět lyžovat.

Dítě má umět jezdit na kole.

Samozřejmě, můžete namítnout, že bez těchto dovedností, se na rozdíl od chůze, dá žít poměrně nekomplikovaně.

Ano, fyzicky žít ano.

Ale sociálně je to problém.

Neumíš plavat? Neumíš lyžovat? Neumíš jezdit na kole? Neumíš "dosaď cokoli"? A je ti deset? UŽ???? A to chodíš DO NORMÁLNÍ TŘÍDY?

A hle, sociální stigma je tu.

Jako by autíkům nestačila jejich vlastní stigmata.

Nemá cenu tvrdit, že je to jedno.

Není to jedno.

Je lepší umět dobře lyžovat než neumět dobře lyžovat.

Umění lyžovat může být sociálně přesně to, co tvoří rozdíl mezi "…

Origami master

Vyrabime porad radiacni stit pro NASA a jelikoz nam to nejde, tak Zitul zacala delat tyhle poklady.

Slunce

Slunce leci.

Lunochod

Reagujeme na vyzvu NASA a stavime se Zitul origami stity na rakety. A pritom vznikl tento lunochod. Origami lunochod s pruznyma nohama. Premyslim, jestli ho fakt do NASA neposlat.

Doma

Jsem pár dní doma a jsem po operaci.

Není mi nejlíp.

Pořád to není nic moc.

Snažím se pracovat a to je fajn, až na to, že jaksi zapomínám na bod: 1) není mi nejlíp a 2) pořád to není nic moc.

Pobyt v nemocnici mi dokonale připomněl, jak je u nás doma vše křehké.

Zatímco Jindra mne vítal s buchtou v ruce (dej si mami!) a posléze odběhl do kuchyně přinést mi pití, uložil mne do postele a předstoupil s hromadou potravin, Zitul předstoupila se seznamem všeho, co musím okamžitě zařídit.

Výlet do technického muzea.

Výlet do VIDy.

Musím vytáhnout ze sklepa kolo a zprovoznit jej.

Musím udělat spoustu věcí.

Tím mne uvítala.

Je těžké nebrat si to osobně.

Je těžké nevidět v tom sobectví.

Egocentrismus.

Snažím se v tom vidět to, že došlo k narušení rutiny a tu je nyní nutné zase navodit.

Snažím se to chápat.

Ale někdy je potřeba pochopit i mne.

Ale se Zitínem nějaké vyprávění o nemocnici a o tom, jak je mi špatně, nehne.

Prostě se půjde do VIDy.

A tak říkám NE.

Nepůjde se do VIDy.

Ani teď, ani …

Cestou domu z nemocnice

Kafe.

Clovek mini

Clovek mini, zivot meni.

Mikroskop

První mi dovezl děda z Kanady, když mi bylo asi osm.

Děda nám vždycky vozil dost pozoruhodné dárky, které byly často děsivé, velmi podivné, ale některé, například tento mikroskop, byly naprosto skvělé. Děda byl všechno možné, ale měl styl.

Například mi jednou dovezl gelového hada, kterého jsem tu tuším vzpomínala, a kterým jsem pak dlouhá léta děsila rodinu.

Pak taky skupinku ledních medvědů, se kterou jsem si léta nadšeně hrála na vzájemné požírání.

Mnohokrát dovezl panenky kokeši, ale protože jsem byla naprosté máslo, hloupě jsem je rozdala.

Ale mikroskop... ten bych nedala nikomu.

Byl to takový kapesní mikroskop, vlastně velká lupa, kterou šlo koukat na brouky, kamínky a tak.

Dal se zastrčit do kapsy a vyrazit na obhlídku světa.

A měl docela dobrou optiku, protože si pamatuju, že opravdu dost zvětšoval.

Další mikroskop jsem dostala, když mi bylo asi 16.

Máma ho donesla z práce a byl pokažený, protože mu nefungovalo světlo.

Namontovala jsem si místo světla svítilnu a trochu to našt…

Dva vlci a jehně

Začíná přituhovat.

Sedím se Zitínem na obědě a Zitisko povídá: maminko, no a jak je to s tím státním zřízením? Co je nejlepší?

Začínám se rosit. No co myslíš, povídám.

Zitul: no tak asi nejlepší je ten panovník, mami?

Říkám: No to záleží, pro koho je to nejlepší, že. To záleží, z jakého pohledu to definuješ.

Zitisko: no a tak tedy REVOLUCE, mami?

Tak povídám, no a co myslíš, že slovo revoluce znamená?

Zitisko brilantně - mami, revoluce, vláda lidu.

Potím se. No to asi úplně ne, revoluce je změna té vlády, víš? 

No a tak jak myslíš, že je to s tím vládnutím? 

Snažím se Zitínovi vysvětlit, že použitelnost demokracie dle Aristotela je omezena distribucí kapitálu, jinými slovy je možný předpoklad, že demokracie bude tím funkčnější, čímž méně bude nerovné dělení kapitálu. Čím větší bude inekvita v dělení majetku, tím spíše budou chudí lidé v demokracii hájit zájmy své proti zájmům státu, aspoň to myslím někdy tvrdil Aristoteles. Ale možná to tvrdí jen moje hlava, co si to špatně pama…

Ve frontě

Milá maminko,

která jsi stála přede mnou v obchodě.

Ano, pár vozíků přede mnou.

S asi pětiletým chlapcem.

Hned mi to sepnulo v hlavě.

Chlapeček nemluvil, máchal ručkama, různě se zabíhal, nereagoval a pak dostal solidní autizáchvat.

Důvěrně to znám.

Pamatuju si taky dobře, jaké máš asi v té frontě pocity.

Přijde mi, že to bylo před padesáti lety.

Ale je to jenom pět šest roků.

Vím, jaké to je, když se všichni dívají, blbě čumí, dítě řve, nevypadá v pohodě, pak ještě ostatní obvykle dodají názory na výchovu (ty dnešní děti!).

Výprava do obchodu je životní dílo, ekvivalent výpravy na Mont Blanc.

Člověk se k tomu odhodlává tři hodiny, pak to přežije a zbytek dne se dává dohromady.

Milá maminko z fronty přede mnou, myslím, žes to se s svým synem zvládala skvěle.

Nevím, jestli Ti to někdo někdy řekne, tak Ti to říkám já.

Vím, že kecy o tom, jak některé autiděti, například moje, projdou ještě nějakým docela pozitivním vývojem, Tě v této fázi nezajímají a naprosto to chápu.

Tak jenom konsta…

3d

Zitul si hraje se 3D perem, co dostala darem...

Reflexe

Zitisko slaví desáté narozeniny.

Moje sladká holčička má DESET roků.

Nechápu to.

Včera jsem ji přece přinesla z porodnice.

Ale o tom dnes nechci psát.

Chci napsat o tom, jak potěšit auti člověka.

Letos jsem se rozhodla, že takto významné výročí musíme pojmout maximálně auti-friendly.

Žádné nečekané dary.

Žádná překvápka.

Žádné dorty nejasného složení.

Naopak. Plán. Pořádný, nešizený, promyšlený plán.

Zitisko si tedy připravilo plán.

Od rána až do večera si přesně naplánovala, co budeme dělat.

Snídaně bude kontinentální, párečky, míchaná vajíčka, toasty, čaj, marmeláda, džus, fazole v rajčatové omáčce.

Zitisko si se mnou bylo vybrat dort a vybralo si přesně takový, který neobsahuje žádné ingredience, které by vadily.

Všechno je na vteřinu promyšleno.

A já, přestože je to mírně dost k nepřežití, zejména s malým spontánním bratrem, se snažím to dnes dodržet.

Protože většinu roku se přizpůsobuje Zitul.

Tak chci, aby dnes nemusela.

Aby dneska mohly proběhnout úplně všechny její rutiny, co…