neděle, června 11, 2017

Radost

V pátek jsem byla přednášet v Olomouci a vyslechla jsem zajímavou přednášku svého předřečníka.

Mluvil mimo jiné o tom, že to, jak se vyrovnáváme se stresem a jak se to odrazí na tom, jestli to celé v zásadě přežijeme, závisí mnohem víc na tom, zda jsme schopni cítit a prožívat radost, než na tom, zda se přes nás prohánějí nějaké frustrace a negativní pocity.

Radost je víc než cokoli.

Pozoruju Zitína, jak si kreslí fantazijní brouky v nadživotní velikosti, skládá roboty a říkám si, že pečovat o tuto radost je mnohem důležitější než pečovat o samé jedničky z diktátů.

Hrozně se bojím, aby jí někdo nezačal někde vysvětlovat, že robotika není pro holky nebo že správná holka se nezajímá o brouky a podobně, protože na podobné věci začínáme narážet.

Protože chci, aby si Zitul udržela tu radost z věcí, které ji baví.

Aby ji bavilo žít.

I mne.

I lidi kolem.

Aby náš život nebyl nikdy nekončící řetěz rehabilitací a příprav na jakýsi reálný život, který nikdy nenastane, protože reálný život už dávno probíhá vedle nás.

A teď mne omluvte, jdu cvičit na klavír. Protože to je ta moje radost.

4 komentáře:

  1. Proč by se holka nemohla zajímat o brouky?
    Myslím, že bude dobré naučit Zitu pár faktů ze života takových žen, jako byla Marie Curie-Sklodowská nebo první kosmonautky. Aby mohla říct, že ani netypický zájem nemusí ženě ubrat na ženskosti a že žena může být i nestandardní a mírně podivná, jako byla většina těch žen, které něco dokázaly (alespoň podle literárního zpracování svých blízkých(.

    OdpovědětVymazat
  2. .. je to tak, fantazijní světy pomáhají přečkat těžké období, o kterém komentující nemají ani páru. ale nebudu je za to shazovat...

    OdpovědětVymazat
  3. Radosť si pletieme so šťastím.
    Aj ja, viem ale, že radosť je ta pravá hodnota.

    OdpovědětVymazat
  4. Snad budete mit stesti na okoli jako ja. Uz od mala jsem byla technicky typ a nepamatuju si, ze by mi nekdo říkal, ze elektro neni pro holky :-) Spis se pozdeji zajimali, co me vedlo k vyberu tohoto zamereni. A asi nejvice se podivovala ucitelka na ZS, kdyz jsem ji na zacatku 9. tridy rekla, ze nejdu na gympl jak se ocekava od premiantky tridy, ale rovnou na prumku. (A u me mladsi sestry se nedivil uz nikdo.)

    OdpovědětVymazat