čtvrtek, března 23, 2017

Skvělý příběh

Včera jsem četla skvělý příběh.

Kevan Aggarwal, obyčejný muž z USA, trpící autismem, rád chodil do posilovny a na různá cvičení do fitka.

Při té příležitosti se k němu jednou na hodině spinningu naklonila kolegyně a postěžovala si, že ta hudba je na nic.

Kevan souhlasil a vyjádřil taky jakési zklamání z té muziky.

To rozčílilo instruktora či instruktorku (pohlaví jsem nechytila), který to slyšel, a tato osoba se naštvala a dvakrát za sebou Kevana před skupinou cca 30 lidí označila za hloupého.

Kevana to naštvalo. Protože věděl, že hloupý není.

Kevan požadoval omluvu od provozovatele.

Provozovatel se neomluvil.

Když po delší době omluva nedorazila, rozhodl se o Kevan o omluvu soudit.

Protože není správný říkat někomu, kdo není hloupý, že hloupý je.

Protože je Kevan autista, nenechal se odradit skutečnosti, že provozovatel fitka, kam chodí, je společnost v ceně desítek milionů dolarů, která má jistě schopný právní tým. Tohle mi na tom přijde nejlepší!

A rozhodl se hájit se u soudu sám, protože jak řekl posléze médiím, jde o princip.

Následující dva roky strávil v knihovně, kde se učil právo.

Studoval precedensy, diskriminační případy. Sám.

A pak předstoupil před soud, před hromadu drahých právníků protistrany, hájil se sám a VYHRÁL.

Soud nařídil společnosti, aby zaplatila Kevanovi malé (dost symbolické) odškodné a nařídil i úhradu soudních výloh. O odškodné ale Kevanovi zjevně nešlo. Soud nařídil především písemnou omluvu. A nařídil přeškolení zaměstnanců s ohledem na inkluzi klientů s různými hendikepy.

Přijde mi to úžasný.

Někdo by podle tohohle příběhu měl natočit film!

Obsahuje totiž všechno.

Křivdu.

Hendikep.

Obrovskou sílu a vytvalost.

Obrovský profesní úspěch v profesi, o kterou Kevan asi ani nestál.

A hlavně, je to příběh o autíkovi, který si věřil. A který sám sebe (doslova) hájil.

Zítra to musím povykládat Zitínovi.

Aby věděla, že když někdo řekne, že je hloupá, tak se má bránit.


0 komentářů:

Okomentovat