úterý, března 07, 2017

O sociálních sítích

Ze všech stran se na mne neustále hrnou nějaké povzdechy, jak jsou sociální sítě debilní.

Hloupneme, protože si fotíme selfíčka.

Blbneme, protože si čteme, co dělá sousedova kočka, místo toho, abychom ve volné chvíli štěpili atom.

Všechno je špatně, lidstvo spěje do záhuby.

Ale řeknu vám jednu věc.

Pro mne jsou ty sítě důležité.

A myslím, že i pro mnoho rodičů auti dětí či jiných dětí se specifickými potřebami.

Je to pro nás totiž zcela geniální vynález.

Mohu se připojit do skupin v Americe a zeptat se lidí, jak to tam dělají oni.

A nějací reální auti rodiče z Ameriky mi fakt odpoví.

Mohu sdílet úspěchy svého dítěte a mít radost, že se z nich radují třeba i ostatní, kteří dlouhodobě sledují naše osudy.

Mohu mít radost, když vidím, kolik lidí Zitínovi fandí, a ztrácím tím pak ten pocit z vyčerpání, že je člověk na všechno sám. Protože není.

Vždycky se najde někdo, s kým si mohu dopisovat, když jsem vyčerpaná, smutná a s rozumem v koncích.

Přes facebook jsme sehnali ty nejlepší asistenty.

Přes facebook jsme pořešili spoustu problémů týkajících se integrace.

Prostě nám to moc pomáhá.

Když člověk neví kudy kam, může se svých chytrých přátel zeptat a oni často dobře poradí.

A snažím se to i vracet a poradit, kde můžu.

Snad se na mne moji přátelé nezlobí, že sdílím hodně fotek.

Je to z čiré radosti.

Radosti, že některé věci, na které bychom si dřív netroufli, teď děláme.

Že to nějak jde.

Pamatuju si, jak jsem v noci sedávala u počítače, protože to bylo jediné místo, kde jsem si za celý den mohla trochu odpočinout a uklidnit se.

Tak proč se pranýřovat.

Pomáhalo mi to zvládnout tu náročnost repetitivního chování a sociálních problémů a všeho, co jsme v té době řešili.

Tak až budete večer sedět na facebooku, tak si to dovolte.

Dovolte si to a řekněte si: "Je to dobrý a pomáhá mi, že můžu spoustu věcí sdílet s ostatníma".

Protože je to pravda.


4 komentáře:

  1. Děkuji, že jste tenhle příspěvek napsala. Já posledních pár týdnů přemýšlím o tom, kolik lidí mého věu i mladších říká (píše), že "za našich mladých let bylo všechno lepší" (žádné internety jsme nepotřebovali, děti nekoukali do mobilů, nebe bylo modřejší...). Za prvé to považuji za nesmysl (internet mně i mým dětem určitě víc dává než bere), za druhé mi ještě do čtyřiceti pár let chybí a na roli moudré a po starých časech tesknící stařeny se cítím příliš mladá.
    Máňa

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Máňo, ani nevíte, jak Vám rozumím. Mne to vzpomínání na romantiku zašlých časů místy dost vytáčí:-) Zdravím, Julie

      Vymazat
  2. Sociální sítě, stejně jako celý Internet (a televize, auta, mobily....cokoli), jsou skvělé, ale je potřeba umět je používat. Pro handicapované i jejich blízké je Internet skvělá věc. Komunikace po Internetu je pro některé lidi s vzácnějšími nemocemi jedinou možností, jak se pobavit s lidmi se stejným postižením a vyměnit si zkušenosti (protože je nemoc tak vzácná, že se dva lidé se stejnou nemocí přirozeně nesetkají, jsou od sebe moc daleko, nebo se ani setkávat nesmí), tak proč ji zatracovat.
    A představte si, že po "starých dobrých časech" teskní i někteří lidé mého věku.

    OdpovědětVymazat
  3. Ja mám niekedy len to číslo návštevy môjho blogu...ani neviem, či niekto naozaj prijíma čo píšem, ale pre mňa je to tak dôležité, ako zmysel toho, čo sa vo mne živé týmto smerom hýbe...

    OdpovědětVymazat