úterý, března 14, 2017

Auti superhrdinka

Zitisko usíná a já u ní potmě sedím a držím ji za ruku a povídáme si.

A Zitisko povídá - maminko, maminko a můžu být jednou superhrdinka? Když jsem holka???

A já jí říkám - no právě, že musíš! Protože superhrdinka musí být holka... A neopomenu zdůraznit, že superhrdinek je stejný počet jako superhrdinů.

A Zitisko povídá, no dobře, ale jaká je moje superschopnost?

A já povídám: no to záleží... třeba, že víš všechno o hmyzu...nebo, že se můžeš proměňovat v různý hmyz, který znáš. V šeru vidím, že se Zitisko usmívá.

Jako hmyzí holka, mami?

Ano, hmyzí holka. Anebo můžeš mít superschopnosti ve smyslu představivosti. 

A Zitisko: maminko, myslíš jako autistické superschopnosti? 

A já jí říkám: ano. Autistické superschopnosti, ty nemá každý. Jen se s toho nesmíš bát a musíš se to naučit ovládnout, jako ne potlačit, to určitě ne právě, ale ovládat to tak, aby to pro tebe bylo prospěšný. Jako ty superhrdinky. 

A Zitisko už usíná a říká poslední otázku: A maminko, ty jsi taky superhrdinka? A já říkám: Ano. Jsem. 

A jdu si udělat čaj a sednout do obýváku a informuju Honzu o tom, že bydlí se dvěma superhrdinkama, a tiše si povídáme. A je to hezký. 

A vedle oddychuje superhrdinka (in spe) a já myslím na to, jaký bude mít život, až vyroste.

3 komentáře:

  1. To som chcela napísať už pri tých kľúčoch, že ste moja superhrdinka...chcela som však podotknúť a vyzdvihnúť krásnu neobyčajnosť všetkých...

    OdpovědětVymazat
  2. Zitul je superhrdinka už teď :-)

    OdpovědětVymazat
  3. Dojemné a pravdivé. <3

    OdpovědětVymazat