sobota, listopadu 12, 2016

Co autíci potřebují

Přemýšlím nad Zitul.

Co nejvíc potřebuje.

Myslím, že potřebuje ochranu.

A ta ochrana vychází z autority myslím.

Potřebuje učitele, který má autoritu.

Po našich předškolních a školních peripetiích si troufnu odhadnout, zda někdo bude/nebude se Zitínem zvládat, během asi tak pěti sekund. 

Čím dál tím víc si myslím, že psychoterapeutické vysvětlování (učitelům/dětem/rodičům těchto dětí) nic moc neřeší.

Zitule potřebuje školu strukturovanou tak, že učitel/ka má autoritu a že děti se v klidu soustředí na svoje vzdělávání a pokud možno jsou tím dost vytížené.

V takovém prostředí je jí dobře a prospívá.

Sedím tu a přemýšlím si tak nad prací s autoritou.

Že autorita je nesmírně důležitý prvek vzdělávacího procesu, jen se toho v dnešní době z nějakého důvodu všichni jaksi bojí, ji občas a na správných místech uplatnit.

Všichni se bojí.

A nemyslím nějakou tupou, nesmyslnou, debilně prosazovanou autoritu.

Myslím autoritu vědomou, pevnou, která je průvodcem a oporou.

Tyhlety dvě autority je nutno pečlivě oddělovat.

Tak jsem ráda, že Zitul teď tyto autority ve škole má.

Dělá jí to nesmírně dobře.

Přemýšlím dál a říkám si, že místo neustálého vzdělávání učitelů o autismu ve smyslu "Autismus je když..." by bylo mnohem lepší učitele navést na to, jak pracovat s vlastní autoritou na ochranu slabších, například autíků, ale může to být kdokoli.

K čemu učiteli je, že chápe, co je to senzorické přetížení, když si nedovede ve třídě sjednat pořádek? Nebo když je asistent vzdělán a chápe, co by měl dělat, ale nedělá to, protože byl alokován na jinou práci, kterou z povahy asistence vůbec dělat nemá.

Pak je to celý k ničemu.

Zitule má teď nejlepší asistentku na světě a nejlepší paní učitelku a já jsem hrozně ráda a doufám, že se nic nepokazí.


0 komentářů:

Okomentovat