středa, října 26, 2016

Klacek

Na zahraničních serverech najdete plno článků na téma, jak skloubit děti a kariéru.

Je na to spousta neotřelých, originálních názorů.

Nedávno jsem například četla článek o škodlivosti uklízení.

Jak začnete uklízet, přijdete o svůj kreativní vědecký potenciál a šmytec.

Jste nahraná.

Musíte si to hlídat, aby vám to uklízení nepřerostlo přes hlavu.

Vynikající je i myšlenka postupně do svých vědeckých projektů děti zapojovat.

Přemýšlím, do čeho zapojit batole, které vyniká nezměrnou fyzickou silou. Např. dokáže utrhnout dvířka od linky prostým lomcováním.

Ještě to promyslím.

Ale včera, včera to vygradovalo.

Do práce nám totiž přišla natáčet televize.

Bohužel, hoši z televize zvolili naprosto nevhodný termín, jejich návštěva totiž kolidovala s HALLOWEENSKOU PARTY.

Ano, můžeme si o tom myslet všelicos. O těch importovaných svátcích.

Ale halloweenská party je prostě halloweenská party a kdo tam nejde v dobrým kostýmu, je společenská nula a u autíků je radno tyhle věci nepodceňovat.

Podařilo se mi sehnat klobouk, takový, jako mají malí kouzelníci v Bradavicích.

V obyváku jsem z jedné čínské vázy vytrhla takové příšerně drahé šáší a z toho jsem Zitínovi vyrobila koště, koště přímo k zulíbání.

Vzdala jsem se i svého starého svetru a učinila z něj čarodějnickou halenu.

V Tesku jsem paní vedle mne vyfoukla poslední lampión, který měli v sekci Kancelářské potřeby.

Ale nesehnala jsem svíčku a nesehnala jsem klacek.

Svíčky správného formátu v obchoďáku neměli a klacky tam neprodávají.

A tak, když přišla televize, začal mi v hlavě běžet takový filmeček, otravný, neúnavný, že to prostě do těch čtyř musím někde sehnat!

Klacek jsem našla na piazzetě našeho kampusu, krásný, reprezentativní.

A svíčky jsem taky sehnala.

Jen si moc nevybavuju, že bych přemýšlela, co říkám na kameru. Duší jsem se nacházela mimo čas a prostor, v přilehlém lesíku obklopena hromadou chrastí a sbírající klacky. Přemítala jsem, zda celou besídku stihnu a zda ještě budu stát na nohou, až tam dorazím.

A to je přesně ta rovnováha mezi mateřstvím a prací.

Tato rovnováha je něco podobného jako bájný jednorožec, svatý grál, kámen mudrců či létající koberec.

Možná opravdu existují, možná je někdy někdo zahlédl, ale v obecném obyčejném životě jsou velmi velmi velmi těžko ke spatření.

0 komentářů:

Okomentovat