sobota, října 15, 2016

Batolátko

Tento příběh se zakládá na skutečné události.

Všechny postavy v něm obsažené NEJSOU smyšlené.

Začíná to v šest ráno.

Já vím, já vím. Váš potomek vstával ve tři. Ale stejně. V šest ráno je brzo.

Jindra vstává a nadšeným výskáním vítá nový den.

Vyskakuje a pobíhá po bytě, drží se stěn a okamžitě míří vzbudit Zitisko.

Asi pět minut je Jindráček ohromně roztomilý.

Pak ZAČÍNÁ DESTRUKCE.

7.00

Jindra vysypává všechny předměty z nádob, polic, šuplat, všeho, kam se dostane.

A protože je hbitý, dostane se všude.

A protože je Zitul nemocná, jsme doma a Jindráček má celičký den na to, aby to tu celé zdemoloval.

7.15

Jindra se teleportoval do kuchyně k troubě a snaží se ji otevřít. Když se mu v tom snažím zabránit, žalostně pláče.

8:00

Jindra utrhl fíkusový list a snaží se ho dostat do bezpečí, někam, kde ho nenajdu, aby ho mohl nerušeně sníst.

8.50

Jindra se pokouší shodit velkou porcelánovou vázu, která je sice mimo jeho dosah, ale to nijak nezmenšuje to nadšení. Jde na to od lesa, nenápadně se přiblíží a pak se velmi rychle rozběhne směrem k váze.

9.30

Jindra pobíhá sem a tam, a vyhazuje u toho do vzduchu origami jeřáby, které otrhal z dekorace v obýváku.

10.00

Jindra hledá nějakou knihu a je z toho nevrlý.

10.15

Jindra našel knihu o feng-šui a vytrhává postupně jeden list po druhém.

10:30

Jindra odešel do koupelny, vytahuje vaničku na koupání a snaží se ji otočit dnem vzhůru, přičemž u toho vydává bojové pokřiky.

10.45

Jindra se vrací k váze. Háže na ni polštáře, aby spadla.

11.00

Jindra odchází ke vchodovým dveřím, bere si botu a žvýká tkaničky. Asi chce jít ven.

12:00

Oběd. Batolecí stravu jsme rovnou zrušili, protože Jindra batolecí stravou hluboce pohrdá. Nejraději má kuře na kari, dýňovou polévku s kari, řízek a překvapivě, všechny druhy zeleniny včetně fíkusu.

12:15

S průběhem oběda je Jindra spokojen. Už je sytý, takže zbytek jídla převrací na znamení sytosti na zem a odchází k mrazáku, kde divoce cloumá dveřma. Když se mu nepodaří mrazák otevřít, pláče.

12:30

Jindra vypíná sušičku.

12:45

Jindra po zuřivém programování ovládacího panelu odkládá start sušičky o šest hodin.

13:00

Jindra pobíhá po bytě, v ruce má magnetického žraloka, kterého utrhl z mrazáku a vykřikuje TÁTAAÁTAÁTAÁTAÁTA.

13:15

Jindra se vrací do koupelny, ale tam už je převrácená vanička a to Jindru štve, takže bere boty z chodby a začne je házet na vaničku.

14:00

Jindra odchází demolovat dětský pokoj. Bere si plastové kladivo a "spravuje" zeď.

14:30

Jindra je malinko unaven.

14.45

Jindra usíná.

15:00

Jindra se zcela osvěžen probírá a odchází zkontrolovat, zda už jede/nejede sušička. Pokud jede, opět ji vypíná a odkládá start o dalších 6 hodin. Opakuje se též sekvence s mrazákem. Jindra se také snaží vyšplhat na závěs.

15:15

Jindra zoufale pláče, protože ho nechci pustit k pračce, na které Jindra taktéž hodlá odložit start. Představte si někoho, kdo má v ruce plastové kladivo, nahoře dva zuby a divý výraz a odmítá vás pustit k pračce.

15:45

Jindra svačí dýňovou polévku na kari. Když tam není kari, Jindra to nejí.

16.15

Jindra je podezřele hodný, což se vzápětí vysvětlí, protože v mezičase vytrhává listy ze Zitínovy učebnice.

16.30

Jindra si schoval ve dlani malé množství dýňové polévky a otiskuje ji nyní na zeď.

16:45

Jindra si bere můj mobil a volá někomu do práce.

17.45-18.45

Jindra běhá sem a tam a strhává volně ložené předměty či nábytek, pokud volně ložené předměty nenachází.

19.00

Večeře. Jindra si dává kousky lega, které kdesi ukořištil.

19.-20.00

Koupání, oblékání, chystání spát. Jindra mrčí, protože má spoustu věcí na práci a my to nejsme schopní pochopit. Odchází nepozorovaně na záchod, kde strká ruky do mísy a prozradí ho až veselý, zurčivý dětský smích.

20.00

Opětovné koupání. Jindra je zbaven většiny bakterií ze záchoda (doufám) a leží v posteli. Neustále se snaží vstát a odejít. Při té příležitosti mu zpíváme, protože to je jediná možnost, jak ho zabavit. Asi hodinu pobíhá po posteli a poté binárně usne. Prostě si lehá a spí.


A já se ptám. Jak, proboha jak toto dělají ostatní lidi? Jak to zvládají? Jaktože nevypadají tak zničeně jak my? Kde děláme chybu??

6 komentářů:

  1. Ja to už nenapíšem, že to je a....
    15 minut poobedňajšieho spánku.
    Večer až k polnoci.
    Hračky sme okrem obľúbenej gumovej žirafky nemali, načo aj, keď je svet!
    Ja od začiatku u vás obdivujem ten šťastný výskot a nie neustáli rev, ktorý bol u nás s tým pohybom a skúmaním sveta spojený!
    Jindra je šťastný, ako ste to dokázali?

    OdpovědětVymazat
  2. Skvěle popsáno, jsem si ho živě představovala jak řádí. Zaplaťpánbůh za to. Jindro, nepolevuj! �� Dita

    OdpovědětVymazat
  3. Šťastná to ženo - Jindráček dokonce přes den spí :D

    OdpovědětVymazat
  4. Buďte ráda za záchodovou mísu. Já jsem byla na brigádě v hlídacím centru pro batolata, kde měli, z neznámých důvodů, v koupelně bidet. Já jsem soustavně proklínala toho, kdo tam ten ďábelský vynález nainstalovat, zato děti bidet zbožňovaly. Vplížit se v nestřeženém okamžiku (stačilo se chvíli zabývat třeba utíraním nosu jiného batolete)a spustit sloupec vody na sebe i všem kolem, toť báječná zábava:) Lída

    OdpovědětVymazat
  5. Ale vypadají zničeně :D Tohle období má jediný cíl: Přežít s minimem úrazů a trvalých následků. Což se většině rodin podaří a vzpomínkový optimismus pak udělá svoje.

    OdpovědětVymazat
  6. Já mám sice děti už starší (7 a 5 let), když jsou ve školských zařízeních (pracuji z domova), tak dobrý, ale stačí první den podzimních prázdnin a u mně hnusná viróza a já jsem neskutečně zničená fúrie. Nemožnost jít s dětmi ven nebo je někomu na chvíli šoupnout je neskutečný zabiják. K tomu chronické nevyspání, trvající už sedm let (obě háďátka vstávají také v šest - v ty lepší dny, v ty horší už v pět). Občas se obávám, že nepřežiju do jejich puberty... Takže soucítím, toho jediného jsem ještě jakž takž schopna. A jak zvládá neutuchající energii Jindříška neocná Zituška?

    OdpovědětVymazat