čtvrtek, srpna 25, 2016

Zpět z cest

Jsme zpět domů z cest.

Z cest, které podnikáme z nějakého nejasného přesvědčení, že to tentokrát bude super.

Což povětšinou až tak zcela super není, zejména když se cestuje s jedním autidítětem a jedním mrnětem, ale vznikají u toho nové, nepředvídatelné a nečekané katastrofy, které potom mozek milosrdně uloží v podobě milých, romantických vzpomínek.

Hlavní je, že jsme to přežili.

Sice jsme se u Balatonu do krve pohádali kvůli tomu, zda lze/nelze ročnímu dítěti namáčet hlavu do balatonské vody ("jsou tam motolice!"...."nejsou!").

Pak do toho vstoupil mohutně Jindra strašným ječákem.

A Zitisko z toho chudák dostalo kašel.

Ale přežili jsme.

Zajímavé je, že po asi desáté hodině Jindrova řevu už mi byly motolice zcela fuk.

Motolice sem, motolice tam.

Všude je nějaká havěť.

Až nabydu zpět duševní rovnováhy, rozepíšu se o podivuhodných, bizarních zážitcích.

Každopádně to bylo super.

Stačí mi to tak na deset let dopředu.


A hlavní cenu cestování nyní spatřuji v tom, že si více vážím domova.


0 komentářů:

Okomentovat