neděle, srpna 14, 2016

Sebelítost

Já vím, je to krajně nesympatický.

Ale někdy se mne zmocňuje sebelítost.

Říkám si, do pytle.

Dyť já se tak snažím.

Proč je všecko tak těžký.

Moc není komu se svěřit.

Svěřování se na blog širému vesmíru taky není úplná výhra.

Tak se plácám takhle večer doma u hrnku kávy v nesympatické, osamělé a přímo odpudivé sebelítosti.

4 komentáře:

  1. Jestli se lituješ, nebo raduješ ze života, vyjde na stejno. Jde jen o to si vybrat....

    OdpovědětVymazat
  2. S tou osamělostí ... plácávám se stejně, o pár (desítek) kilometrů dál . Občas. Já a kafe, protože to jediné mi rozumí ...

    OdpovědětVymazat
  3. Vždy sa radujem z každého príspevku:-)
    Ani bez tohto by to nebolo ono!

    OdpovědětVymazat
  4. Ja mám tiež k melancholickej nálade rada kafe, najlepšie to z našej lokálnej pražiarne.
    Zuzana

    OdpovědětVymazat