sobota, srpna 27, 2016

Boj o moc

Myslím, že až se dostatečně vyčerpám akademickou kariérou, stane se ze mne nějaký/nějaká guru.

Guru osoba.

Založím si nové náboženství a budu udělovat lidem kolem všeobecné, nicneříkající rady.

Budu nabádat k míru.

A ke klidu.

Bude to zcela neškodné.

Přemýšlím, že něco na způsob náboženství/kultu pro ženy by bylo bezva.

No nic.

Zatím se ale zabývám přízemnějšími tématy.

Například před chvíli se mne kdosi přes facebook tázal, proč s ním někdo další nemluví.

Výborná otázka, tak se na ni podíváme.

Proč s náma někdo nemluví?

Důvodů může být několik a všechny vycházejí ze vztahové dynamiky, respektive z určitých obecných pravidel.

Pravidlo první zní, že vztahy jsou O MOCI

Nezní to hezky, ale je to tak. Ve vztazích je to určitým způsobem rozdané a v každém okamžiku zažíváme určitou moc nad tím druhým, anebo určitou bezmoc, to je celkem jedno. Zajímavé je, že rozdělení moci je často ohromně asymetrické, což sekundárně ovlivňuje dynamiku toho, co se pak přihodí.

Dám příklad. Velmi atraktivní muž si vezme velmi nehezkou ženu. Zatímco hezký muž má mnoho možností se seznámit (anebo si to myslí), tak velmi nehezká žena tyto možnosti nemá (nebo si to myslí). Ve vztahu potom tahleta žena zažívá pocit nedostatečné kontroly, bojí se, že možnosti nejsou, visí na muži, vnímá ho jako svou jedinou šanci mít vztah. To sekundárně povede k tomu, že bude  pravděpodobně toho chlapa dosti dusit a kontrolovat, aby svou reálnou moc ve vztahu zvýšila. Taky to může dál vést k tomu, že ten muž bude mít větší tendenci dát jí pocítit, že on reálnou moc ve vztahu má a pouze ji neuplatňuje, protože ZATÍM NECHCE.

Pravidlo druhé říká, že jakmile někoho upozorníte na to, že má menší moc než vy, bude ZLE

Ano. Jedna věc je, jak to vztazích s lidma máme rozdané. To víme, vnímáme, tušíme. Druhá věc je, že se to NESMÍ ŘÍCT. Platí tu ZDVOŘILOST, což není nic jiného než ochrana lidské společnosti, aby se díky mrazivé upřímnosti lidi nepozabíjeli. Pokud někoho upozorníte na zjevnou asymetrii rozložení moci, vznikne problém, který se silnější straně často manifestuje jako scéna "vůbec jsem nepochopil, o co jde, začala se chovat neuvěřitelně divně!" případně "je to naprosto namyšlenej arogantní kretén".

Použijme příklad dvojice popsané výše. Asymetrické rozložení moci může docela dobře fungovat do okamžiku, než silnější strana upozorní slabší, jakže to vlastně mají. Třeba pokud pohledný muž z našeho příkladu řekne ženě, že je škaredá. To je něco, co slabší stranu ještě oslabí a jediné, co může udělat, aby ještě udržela nějakou sebehodnotu, je, že odejde nebo začne vyrábět hrozný peklo.

Nemusí to být o kráse. Je to o inteligenci, bohatství, zkušenostech, o věku, o čemkoli. O čemkoli, kde je asymetrie.

Víme, že náš vztahový protějšek je hezčí, chytřejší, bohatší. Ale NIKDY nám nesmí říct, že jsme škaredší, blbější a chudší. Tím domluvená hra končí.

Třetí pravidlo je, že silnější strana si myslí, že slabší strana jí DLUŽÍ

Ať to má nátěr jaký chce, silnější strana je stejně vždycky vnitřně přesvědčená, že slabší strana má být ráda, že je ráda. Krásný muž si říká: no tak vzal jsem si škaredou ženskou a tak co ještě chce? Má mi být VDĚČNÁ. Neuvěřitelné množství zraněných vztahů vychází z oboustranného předpokladu, že ten druhý má být za cosi vděčný. Či spíš že DLUŽÍ.

Hezký muž si říká, ASPOŇ TU VEČEŘI BY MI MOHLA UDĚLAT. Dluží mi to. Chápete smysl toho "aspoň"? Aspoň znamená, že přestože je žena škaredá, on ji prokázal laskavost, vzal si ji a nyní bude tahleta žena splácet zpátky svůj dluh.

Nyní se dostáváme k pravému jádru toho, proč s váma někdo nemluví. Z ničeho nic. Pravděpodobně proto, že jste se nějakým nevhodným, vědomým či nevědomým způsobem dotkli podstaty rozložení moci ve vašem vztahu. Pravděpodobně se ten člověk domnívá, že mu něco dlužíte. Něco, o čem možná nemáte ani tušení. Pravděpodobně jste v tom vztahu silnější, vesele si jím proplouváte a máte pocit, že to tak má i druhá strana, která se naproti tomu užírá a řeší věci, které by vás ve vaší nonšalanci ani ve snu nenapadly.

Další možnost, proč s vámi nemluví, je, že jste dlouho tu imaginární splátku spláceli, a najednou jste přestali. No není to zrada? Vezměme škaredou ženu z našeho příkladu. Začala chodit do posilky, cvičí, zhubla, nechala si narůst krásné dlouhé vlasy a je z ní kost. A přestala vařit večeře. Muž se cítí zrazen, splátka ohrožena, vděčnost nikde.

No a tak to chodí prostě.

Lidi s váma nemluví, protože jste jim dali pocítit, že jste silnější. Nebo proto, že neplatíte imaginární dluhy, což je totéž.

Z tohoto pohledu se mi jako naprosto geniální jeví koncept křestanského odpouštění. Protože odpouští silnější strana. Odpouštění je vpravdě božské, protože má tu moc udělat z vás toho silnějšího.

4 komentáře:

  1. Ahoj Julie, článek hodnotím jako přínosný, byť mu místy nerozumím.
    Myslím, že jste zapomněla uvést jednu důležitou věc, a sice to, že můj blízký se mnou může nemluvit také proto, že přemýšlí nebo nemá co říct. Pokud trvám na tom, že se mnou nemluví proto, že je na mě naštvaný, a chovám se podle toho, vypouštím vztahový jed.
    Máte pravdu v tom, že velkými zabijáky vztahů jsou kromě neschopnosti odpustit také nárokové myšlení a nedostatek vděčnosti a pokory. Toto vše může v lidech probudit víra ve vyšší moc, která dnes bohužel mnohým schází.

    OdpovědětVymazat
  2. .. toto aktuálně také řeším a ještě je na místě jedna otázka: kdo vlastně je silnější a slabší... a jak se to pozná. ono se to taky může různé proměňovat, když se třeba mísí pracovní s osobním. v zásadě mi to trošku pomohlo s aktuální situací, jejím pochopení. je to fakt výborná studie! nakonec ale dojdeme k tomu, že láska neexistuje. dobře, já jsem k tomu došla...

    OdpovědětVymazat
  3. Dobrý den, jste naprosto geniální! Nejen v akademické rovině, ale i v rovině emoční intelifence...jako člověk, ženská... Některé příspěvky, třeba jako tento, mě někdy donutí se nad tématem zamyslet, a to i přesto že mám až příliš vyvinuté sklony k přemýšlení a přemítání nad lecčím. Ten opravdový život ve Vás je z toho hodně cítit ;-) Ze srdce Vám přeju, ať jste šťastná :-)
    Klára

    OdpovědětVymazat