pondělí, července 04, 2016

Léto

Stojím v kuchyni a vařím se Zitínem.

Zitisko dostalo kuchařku a každý večer vaříme, protože se mi zdá, že ty manuální věci mají na Zitína magický vliv.

Zitisko rozklepává vajíčka a pobíhá vesele po kuchyni.

Máme otevřené okno do vnitrobloku a venku lítají vlaštovky.

V dálce jsou slyšet lidi v nedaleké hospodě, ale neruší to, spíš je to příjemná připomínka, že jsme ve městě.

Zitisko se směje a krájí rajčata, které jsme koupily v malinkém obchodu za domem u té milé paní, co jsem o ní už psala.

Až dovaříme, tak si jídlo vždycky vyfotíme (ano, vím, zhůvěřilé, ale Zitína to tak těší) a uložíme si archivní foto. A zítra zas jinej recept, nic neděláme dvakrát. A kuchařka má tolik stran....

Venku je krásně.

Ve vzduchu je cítit prostě léto.

S koncem školy se Zitisko maximálně uklidnilo, je šťastná a veselá a nebývale empatická a já jsem vždycky tak ráda, když máme dobrý období.

Sedíme u stolu a jíme zapékaná rajčata s pošírovaným vejcem a chorizem a je to naprosto, naprosto bezvadný.

2 komentáře:

  1. Sa teším:-)
    Moja Naďa tiež rada varí od mala, dnes má svoje postupy a ingrediencie a kuchárky:-)Kuchyňu neuprace:o(

    OdpovědětVymazat