sobota, července 02, 2016

Divná historka

Před pár dny jsem byla svědkem hrozně divné příhody.

Jedu s dětma trolejbusem z kampusu a na jedné zastávce nastoupila do busu vyhublá paní v pyžamu, na kterém měla ležérně zavěšený vyvedený plastový pytlík na močový katétr. Paní byla v papučích a v náručí měla asi tříletou holčičku. Jel s nima takovej pán, asi partner té paní a otec holčičky, ale taky to mohl být její bratr nebo kamarád.

Paní byla hubená a vypadala dost nemocně.

A nad tou zastávkou, kde nastoupili, leží Masarykův onkologický ústav.

Je teda asi dost logické, že paní uprchla z nemocnice domů.

Paní seděla, v náručí tu holčičku, která byla bez sebe štěstím, že je s mámou. Holčička ji bez přestání objímala a pusinkovala a bylo vidět, že se jí po mamince muselo naprosto strašně stýskat.

Bylo to strašně smutný a divný a já nad tím pořád musím přemýšlet.

Strašně moc bych té paní přála, aby se uzdravila a mohla s tou holčičkou být, mohla ji vychovat do dospělosti a radit jí s dětma a všemožně se jí míchat do života a dělat všechny ty věci, co mámy dělají.

Přála bych to všem mámám.

I těm dětem.

I když nevím, zda je zrovna uprchnutí z nemocnice způsob, jak to dobře pořešit. Ale někdy jsou situace, že je dobře z tý nemocnice uprchnout, protože už je to jedno, a co naopak není jedno, je být se svými nejbližšími. Nevím, vůbec tomu nerozumím.


Bylo to hrozně smutný.

3 komentáře:

  1. Teda, Vy mi dáváte... Od včerejšího večera nemůžu myslet na nic jinýho. Šílený, šílený. Šílený. Prosím, napište za pár dní, že paní byla viděna v sandálkách a letních šatech, s holčičkou, zmrzkou a aureolou "vše je v pořádku".

    Na pozadí některých příběhů vyvstává tak zřetelně, jak odlišné jsou role ženy a muže... Ta pouta, kdy mateřský vesmír je nezastupitelně propojen s vesmírkem dítěte... Fascinující, jedinečná, velká a těžká role.

    Prosím, choďte s očima dokořán a přineste nadějné pokračování příběhu.

    ...

    OdpovědětVymazat
  2. Slzím.... doufám, že se maminka uzdraví, že uvidí svou holčičku vyrůstat, že holčička dostane šanci být s maminkou ještě dlouhá léta, že si k mámě půjde pro radu, nebo se jen vypovídat..... je těžké zůstat bez maminky, ve třech letech, i ve dvaceti.... a teď na tu maminku, kterou jste potkala, nemůžu přestat myslet... jak já si vážím zdraví....

    OdpovědětVymazat
  3. Já taky. Je to vážně moc zneklidňující historka. Jestli cokoli dalšího vypátrám, budu informovat...zdravím, julie

    OdpovědětVymazat