pátek, června 24, 2016

O brexitu

Přiznejme si to, dnešek je dnem brexitu.

Jindra v noci nespal a celé dopoledne mumlal máma máma máma, případně mamumuma, ale co je to proti věčnosti nebo odchodu UK z EU.

Na sociálních sítích nastalo holé šílenství a všichni se k něčemu vyjadřují.

Mám hroznou chuť se k tomu taky vyjádřit!

Ale nevím!

Nevím, přátelé, vůbec nic.

Nevím, zda budou Britové litovat. Zda se jejich země za pár měsíců až let rozpadne, až odejdou Skoti. Možná litovat naopak nebudou a budou to ti, co se za pár let či dekád budou smát hlasem.

Nevím, zda je muslimský starosta Londýna dobrý nebo špatný nápad.

Nevím, zda se rozpadne EU, a to nejlépe ihned, jak prorokujou další. Nevím, jestli je EU hrozně debilní, anebo prudce super.

Nevím vůbec nic.

Nejsem makroekonom. Nejsem mikroekonom. Ani nanoekonom. Dokonce ani fentoekonom.

Nemám k tomu vůbec co říct.

Nevím, zda nakoupit libry, anebo pár měsíců vyčkat. Mám chuť koupit oblečky na britských serverech, ale nevím, jestli je to dobrý nápad!

Vím jenom to, že v mém fentosvětě, byť ovlivněném globálním oteplováním i brexitem, je dnes strašnej hic.

Vím, že Zitisko bude asi jednou sochařka nebo malířka, protože to, k čemu posunula svoje origami metodou vlhkého skládání z namáčených papírů, už je fakt umělecká tvorba a já jsem na ni tak hrdá.

Vím, že Jindra v sedmi měsících mluví, dokáže říct tak pět slovíček a kouká mi do očí, a já z toho mám hroznou radost.

Vím, že můj nanopikofentosvět je zatím v pořádku.

A doufám, že v pořádku zůstanou světy i těch ostatních.

A doufám, že ti, co svůj nanosvět v pořádku nemají, protože se jim přihodilo něco hroznýho, ho v pořádku mít budou.

A že ty makrověci povedou ke stabilizaci mikrověcí, ne naopak. A ne jenom pro mne, prostě pro všechny.


0 komentářů:

Okomentovat