úterý, června 14, 2016

O autokrinní, parakrinní a endokrinní lásce

Dnes špetka fyziologie.

Nejprve si dovolím citovat z wikipedie, jaké typy buněčné signalizace známe.

Tak tedy, rozlišujeme:
Dívám se na to a říkám, není to překrásná paralela?

Paralela s láskou/přátelstvím/pečováním?

Tak primárně, primárně je potřeba pečovat sám o sebe. Mít se rád. Autokrinní pečování. Vydělám peníze a sám sobě něco koupím. Udělám si radost. To je autokrinní láska. Taky musím přijímat svoje vlastní signály. Vnímat sám sebe.

Druhý typ je láska parakrinní. To je mezi členy rodiny. Blízkými přáteli. Lidmi, se kterými se setkávám. Je to na krátkou vzdálenost. Juxtakrinní láska je specifická láska či přátelství mezi lidma, co spolu žijí nebo sousedy nebo tak. Parakrinní láska i o tom, že přijímám signály od blízkých lidí. Nejenom, že je vysílám

Třetím typem lásky je láska endokrinní, vzdálená. Láska k lidstvu. Nebo ke konkrétnímu člověku, který je třeba za mořem, a tak mu posílám dopisy, což je překrásná paralela endokrinní signalizace. Dvě osoby, vzdálené, které se mohou na dálku ovlivňovat signalizací. Překrásné.

No, a abychom žili a byli přiměřeně v pohodě, tak potřebujeme všechny tři typy základních signalizací.

Musíme signalizovat sami na sebe a přijímat svoje signály. Být v kontaktu sám se sebou.

Musíme signalizovat na blízké lidi a přijímat jejich signály. Být v kontaktu s ostatníma, kteří mne (fyzicky) obklopují.

A musíme signalizovat i vzdáleně, protože i to, co se děje daleko, nás může ovlivňovat.

A potřebujeme, aby všechny tyto typy signalizací byly jaksi v rovnováze.

5 komentářů:

  1. Julie, nevim, jestli je to dobre nebo spatne, ale mam picit, ze clanek od clanku vic a vic zapadavate do auti sveta myslenkovych utrzku, tachypsychickych sprintu a syrovych zablezku nejakych jakoby snovych obrazu. Tedy... asi je to unavou z miminka a male autistky. Ja jen abyste neztratila spojeni s realnym intaktnim neurotypickym zivotem. U nas se rika, ze cim vic autidite, tim vic jakoauti mama, cimz pak zase tim vic autidite. Nevim, jestli mi rozumite... zkratka jako kdyby ta "zautizovana," maminka nevedomky gradovala projevy autismu sveho ditete....

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Mikyno, myslím, že vůbec nemáte představu, co momentálně žijem. V úctě, Julie

      Vymazat
    2. Vy jste vedle jak ta jedle :-) toto je typický příklad vědeckého humoru. Dejte si pohov od tachypsychiky :-) a neztrácejte spojení s neurotypickým životem.

      Vymazat
  2. Mne sa to Júlia tak páčilo, že som sa to bála pokaziť...
    Tá múdrosť v tom ľudskom tele...no ja vidím odkiaľ to pochádza inými očami ....
    Ešte všetko toto predčí milosť,charizma, ktorá ide za hranice...

    OdpovědětVymazat
  3. Teda, ako je mozne, ze mi to popri studiu fyziol a patyfz este nenapadlo? :D Nadhera!!! (btw, ku komentaru vyssie - mne tento prispevok pripada dokonale krasne racionalny :)))

    OdpovědětVymazat