pátek, dubna 08, 2016

O formě a obsahu

Jestli mne poslední dobou něco skličujícím způsobem vytáčí, tak je to převaha soustředění na formu oproti obsahu.

U studentů se rigidně sleduje, jak naformátovali svoje bakalářky či diplomky a nikdo neřeší, jaké nesmysly do své práce napsali.

Řeší se font a neřeší se logika.

Je to k vzteku!

Někdy mám pocit, že ze všech těch textů, které logicky vůbec nenavazují a které zoufalým způsobem odhalují nekonzistentní myšlení svých autorů, uletím někam na Pluto.

A proč to tak je?

Protože lidi se neučí myslet.

Nikdo je to na školách neučí.

Učí se formátovat okraje.

A vybrat správnej font.

A taky o svém projektu dobře veřejně prohovořit.

Navrhuju zavést na středních školách jako předmět ARGUMENTAČNÍ LOGIKU. Dále UMĚNÍ DIALOGU. Dále ANTICKÉ DIVADLO. To rozvíjí obecně ducha a nemůže to škodit.

Dále navrhuju vytvořit pracovní skupiny po 5 lidech, ve kterých budou ti lidi mít svoje celoroční projekty (něco obecně prospěšného, např. zvelebování domovů důchodců, navštěvování seniorů, čtení dětem v mateřinkách), které vyžadují špetku zodpovědnosti.

Výbornou volbou by byl i předmět REÁLNÝ ŽIVOT A FINANČNÍ GRAMOTNOST. V tomto předmětu by studenti zkoušeli vytvářet rozpočty pro svoje projekty, vydělávali by fiktivní peníze, reinvestovali je, nakupovali za ně fiktivní služby a podobně. Taky by sem spadal nácvik správného time managementu.

Tak by se studenti učili obsahu reálného života a nikoli jeho formě.




5 komentářů:

  1. projekty o finanční gramotnosti existují (dokonce i na některých ZŠ) :) Není to ani deset minut, co jsem se dočetla, že "jim" (žákům, studentům)musíme dát čas, aby je učení, potažmo myšlení "mohlo začít bavit". Doufám, že si autorka článku (Bc., která jen na první stránce práce měla 6 chyb - schválně jsem si ji našla, přiznávám) spoří na důchod.

    OdpovědětVymazat
  2. Milá Julie, myslím že nejste první ani poslední, kdo o tomto tématu přemýšlí. Obávám se však, že jmenované předměty nebude snadné protlačit do běžného vzdělávání, protože jejich zavedení i výuka bude vyžadovat velkou dávku aktivity učitelů i studentů - a většině lidí, aspoň v našem prostředí, se do aktivity prostě NECHCE, budou raději pasivní. Také bude muset klesnout současná posedlost po hodnocení všeho možného, protože předmět Argumentační logika nebude snadné hodnotit pomocí klasického známkování.
    Kromě upřednostňování formy mě trápí také upřednostňování rychlosti produkce a kvantity před kvalitou. A to bohužel vidím i ve vědě.

    OdpovědětVymazat
  3. Juli, větu "Řeší se font a neřeší se logika." bych nechal vytesat do kamene!! V dnešní pokřivené době musí být všechno dle nejrůznějších formálních pravidel, které často nedávají smysl, všechno musí být tak nějak "politicky korektní" a ultimátní snahou je, aby to sedělo na papíře, ale reálný přínos už tak nějak uniká. Velkou bolestí (alespoň v mých očích) je taky to, že dnes se klade hlavní důraz na negativa (stačí si např. pustit nebo přečíst zprávy), to pozitivní je buď bráno jako samozřejmost nebo jako nepodstatná vedlejší záležitost. Pozoruji to nejen ve vědě, ale i v běžné každodenní medicíně a je to trochu k pláči.

    OdpovědětVymazat
  4. ... a to ste v Cechach, kde je kreativita, premyslanie a timova praca u deciek v skolach, aspon na gymploch, asi tak 100x citelne rozvinutejsia nez na Slovensku. Citit to v kolektivoch, v uvazovani, v sposobe vyuky, v spolocnych aktivitach. Zial, na Slovensku sa viac ceni poslusnost a "drzat hubu a krok", a potom forma zakonite prevazuje. Pokora je dolezita, ale ked je u deciek potlacana ta sloboda v premyslani a niesu vedene k dialogu, len mentorovane, niet sa comu divit. Preto studujem na LFMU :D, uz mi ten princip na Slovensku zacal liezt na nervy. A cim dlhsie tu studujem, tym viac tie rozdiely vnimam...

    OdpovědětVymazat
  5. Tak tak!
    Zoufalství nad vyjadřovacími schopnostmi mých studentů mne donutilo k ráznému kroku - od září povedu psací kroužek u nás na základce! Někde se začít musí. Na VŠ je už pozdě.

    OdpovědětVymazat