úterý, března 01, 2016

Velká nádhera

Každý máme svoje "happy place".

Místo, kam mizíme duševně, kam v abstraktním slova smyslu emigrujeme, nebo tam jen tak chvílemi pobýváme.

Takové to zásadně důležité cosi, co vás baví a těší.

Někdo tancuje. Někdo kalí hry na ipadu. Někdo vyšívá.

Krásné je, že nikdo, opravdu nikdo nemá právo vám říkat, jak má vaše "happy place" vypadat.

Moje happy place je někde v zaniklých českých porcelánkách či sklárnách.

Kde vznikaly třeba v padesátých letech naprosto úžasné věci.

Miluju porcelán.

Nahlížím na to tou optikou, že v archeologii často definuje lidské kultury typ nádob.

Vypichovaná keramika.

Jiná keramika.

Porcelán.

Ano.

A úplně nahoře tohoto pomyslného žebříčku stojí designové servisy, které v padesátých až sedmdesátých letech navrhl Jaroslav Ježek.

Určitě to znáte, jsou to takové ty servisy, co mívají babičky ve skříních a v lepších případech se z nich pije kafe jednou za rok, v horších tam jenom stojí.

Tak přesně to sbírám.

Podívejte se na tu nádheru (foto získána poflakováním na googlu):

ELKA

MANON


LADA
SIDONIA
CORNELIA

 TRIA - zde ve stejném barevném dekoru jako ta Cornelia
AURELIA

Uznejte, že je to nádhera.

Velká nádhera.

Jestli něčemu moc nerozumím, tak tomu, proč lidi kupují porcelán a keramiku v IKEA a v prapodivných obchoďácích, když si tuhle nádheru můžete s trochou úsilí koupit v nějakém bazaru za velmi podobné peníze (tedy, když máte velké štěstí.... ale stejně... ten proces lovu je na tom nejlepší!).

Navíc je to ekologický. Pokud se porcelán nerozbije, přežije staletí!!! A nemusí se zaneřáďovat planeta.

Takže - pokud tohleto po někom zdědíte, nevyhazovat!!! Raději mi napište:-)

Ano, pokud nás budoucí archeologové za staletí budou zkoumat, tak ať vyspělost naší kultury posuzují podle tohohle porcelánu prosím.

4 komentáře:

  1. Ja se ted musim smat. :-))) Po precteni prvnich radku si rikam: Ano! Ikea! Miluju to tam. :-)))))) A Vy pak.... :-)))))

    OdpovědětVymazat
  2. Mluvíte mi z duše - v bazaru jsem objevila konvici, šálek s podšálkem a konvičku na mléko, pohádkové tvary i design. Podle značky jsem doma zjistila,že jsem si za pár korun pořídila starožitnost - výrobcem je rakouská porcelánka s více než třísetletou tradicí. Našla jsem si na netu její dnešní produkty: děs a hrůza, to se vůbec nedá srovnat s tou starou krásou! A navíc: Číňané prý tvrdí, že čaj se má pít z porcelánu tak jemného, že přes jeho stěnu vidíte zapadající slunce; tenhle šálek by v Číně obstál se ctí . . .

    OdpovědětVymazat
  3. Naši majú sadu veľmi podobnú poslednému obrázku. Fakticky rovnaký tvar, len iná farebnosť. Mne sa popravde vôbec nepáčil. Bude to tým, že rodičia ho majú celý môj život vystavený na jednom mieste v sklenenej vitríne, akurát 2x do roka som ho musela veľmi opatrne s mamkou umývať. NIKDY sme ho nepoužili.
    Ale teraz keď pozerám na ten obrázok, tak musím uznať, že je krásny a dúfam, že to bude trvať ešte dlho, než ho zdedím, ale som rozhodnutá ho používať ;-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Používat, či nepoužívat? To je oč tu běží...? Možná časem přehodnotíte. Tato krása se již nevyrábí a když se rozbije, nelze nahradit... Fakt je, že velmi příjemné chvíle odpočinku s dobrým nápojem v krásném porcelánu mají také něco do sebe!

      Vymazat