úterý, března 29, 2016

Fifty shades of fatigue

Myslím, že to zná každý rodič.

Únava má opravdu spoustu valérů.

Úspěšně jsem uložila obě dítka, již asi třetí hodinu pracuju (dnes žádná prokrastinace, opravdu pracuju) u počítače a písmenka mi začínají poskakovat.

Žena ve vědě, přímo její esence.

Žáno.

Dnešní únava je něco ve stylu "kladivem do hlavy a po pětidenním flámu".

Taky by se to dalo znázornit takto:



Mžourám a asi půjdu spát.

Honza se mne před chvílí na něco ptal a mně dělá problém si uvědomit, co bylo vlastně obsahem věty.

Zdá se mi, že si vůbec nepamatuju.

V hlavě se mi motají nekonečné Zitínovy hlášky, Jindřichovo "mluvení" (např. překrásné éééééééééééééééééé) a pracovní telefonáty.

Dopisuju jeden vědecký článek a říkám si - ještěže moderní technologie nejsou tak daleko, aby mne při tom někdo mohl sledovat, protože to by mi teda neuveřejnil vůbec nikdo nic.

Taky si říkám, že kdyby někdo viděl, jak tu vědu v reálu vytvářím, asi by se dost zhrozil.

No, půjdu spát.

A vy, milí čtenáři, běžte taky.

0 komentářů:

Okomentovat