neděle, února 28, 2016

Čtyři hrsti masa prosím

Sedíme u nedělního oběda.

U stolu panuje výtečná nálada, všichni se smějí, je to fajn.

Jíme a já si všímám, že Zitisko se jako obvykle v mase rýpe.

Áaaa, nimravka, konstatuju.

Léčba nimravky je detailně popsána v knize paní Láryfáry, vřele doporučuju k přečtení.

Ale Zitisko vrtí hlavou, že tentokrát to teda nimravka není.

Přidávám Zitínovi hranolky a Zitisko se šíleně brání.

To je podivné, protože Zitisko hranolky miluje.

I Honza si toho všiml a dotazuje se Zitína, kde to s těmi hranolkami vázne.

Zitisko něco mrmlá a i nadále se v jídle otřesně nimrá.

Pak najednou vyhrkne.

"Jenom čtyři hrsti masa!"

"Týdně!"

Zmateně se na Zitína díváme.

Jaké čtyři hrsti?

Zitisko se rozpláče...

"Jenom čtyři hrsti masa týdně, protože jinak budeš mít obezitu!"

A mně najednou vše dochází.

Zitisko si někde načetlo obskurní potravinovou pyramidu a již řadu týdnů se podle ní stravuje. Počítá si v duchu hrsti jídla, aby ještě jedlo zdravě. Jak je něco přes míru, tak to nesní, i když na to má chuť, protože v pyramidě psali, že se to nesmí.

Přestáváme jíst a následuje půlhodinová přednáška o smyslu pyramidy a její překonanosti a taky o tom, že jíst se musí.

Zitisko přestává vzlykat.

Naloží si kopec zcela nezdravých hranolků a sní je s labužnickým výrazem ve tváří.

A já si zase v duchu říkam: "proboha... proboha... teď jsme to vychytali... ještě... ale co když to myšlení za čas bude tak složitý... že už to nepoznáme....odkud vítr vane..."


2 komentáře:

  1. Myslela jsem, že v téhle "obavě" je synek rarita. Už takhle jí málo, a diskuze vedeme věčně :( btw. jejich vstřícný sklon k hranolkům je naopak rozšířen velice. Že by jim chyběly tuky? :)

    OdpovědětVymazat
  2. To znám...taky jsem se bála, že zemřu ve 30 letech na infarkt, hlavně kolem 13. roku života (na začátku puberty jsem opravdu hodně, až nezdravě přibrala na váze).
    Tolik věcí (nejen kolem jídla) jsem prosazovala ne proto, že bych to tak chtěla sama, ale protože jsem si někde přečetla, že "tak by se to mělo/nemělo dělat".
    A ano, v pubertě už to myšlení bude tak složité a hlad po nových informacích tak velký, že vychytat to půjde jen s velkými obtížemi. Já jsem verbálně docela zdatná a ještě dnes mi dělá problémy převést své myšlenkové pochody do slov, a taky se často potýkám s nedůvěrou lidí okolo. Takže hlavně důvěřujte a naslouchejte.

    OdpovědětVymazat