pátek, ledna 22, 2016

The lady of the house

Existuje britské přísloví "The lady of the house never retires".

Nejsem si jistá, co to přesně znamená.

Zda ta lady umře dříve, než se dožije důchodu.

Nebo se tím chce říct, že práce doma nikdy nekončí.

Pračky.

Poblinkané zavinovačky.

Nádobí.

Skvrny od bahna, do kterého přišlo Zitisko rovnoměrně zahaleno.

Ale tak nějak si říkám, proč to mám řešit já?

Teď nemyslím, že by Honza nepomáhal.

Ale obávám se situace, kdy mi budou na krku vlát dvě třicetileté děti (tedy spíš třicetileté a čtyřicetileté), které si nebudou schopny zavázat tkaničky od bot.

Jindřichovi moc režim zpřísnit zatím nelze.

Na výzvy k úklidu postýlky nereflektuje a dál vyřvává.

Ale důsledně jsem začala Honzu a Zitína prosit o pomoc s následujícími činnostmi:

Nákup - zvládne muž.

Prostřít - osmileté dítě zvládne.

Nádobí do myčky - zvládnou oba.

Vyndat prádlo z pračky - zvládne Zitín.

Vysát - zvládne muž.

Ne, že by to člověk nezvládl sám.

Ale to není o tom, že by se to nezvládlo, to je o tom, že se pak lehce může stát, že žena - matka skončí jako hadr na holi pobíhající od jedné povinnosti ke druhé. A únava budí frustraci, frustrace nepříjemné konflikty a všechno se začne cyklit ve zhoubném kruhu.

Což bych nerada.

Úplně stačí noční bdění a vstávání k miminku.

Netřeba si nakládat víc, než člověk dlouhodobě zvládne.

Musím si to opakovat, pořád a pořád.

Pořád mám tendenci za ostatní poklízet.

Tlumit jejich snahy o vlastní uklízecí iniciativu.

Pořád si připomínám, že volný čas, který občas vznikne, je PRO MNE, ne pro uklízení domácnosti.

Je pro mne A PRO MOU PRÁCI a ne pro vyšůrování podlahy.

Ale ty posttěhotenské změny v mozku prostě probíhají a zrovna teď je uklízení děsně důležité.

Tak mi držte pěsti, ať to uklízení udržím na uzdě a adekvátně zvládnu zapojit ostatní.

5 komentářů:

  1. Syn už tretí deň zvláda samostatný odchod do školy bez asistovania, bude mať dvadsať, bol beznádejný pre ústav, aj pre odborníkov, má dobrú vôľu, životné plány a napriek autizmu bude po učńovke asistent ....dcéra aspergerka by bez spoločného ,,chráneného,, bývania u nás nemohla žiť, má prácu, muža, vedomie o svojich hraniciach, ale potrebuje ma...
    Až posledný rok, terajší čas... mi dáva pocit zavŕšenia toho obdobia posluhovania, kt. trvalo desaťročia...veľa som musela robiť ja, aj za nich, ,,nahadzovať,, systém, dovednosti, naskočili...aj to sebauvedomenie, ale vo vzťahu do úplnej jednoty nedôjdu...

    OdpovědětVymazat
  2. velice volný překlad - spíš "inspirovaný":) Paní domu se nikdy konce práce nedožije :D PS: mít Svůj čas - a volno - Důležité. Dokud nejde o Život ...

    OdpovědětVymazat
  3. Taky si musím pořád opakovat, že to, že osmileté dítě prostře nebo vyluxuje, je PRO NĚ, totiž pro jeho budoucnost :)

    OdpovědětVymazat
  4. Znám to v lidovější formě: woman's work is never done. A kolik mužů má tendenci za ostatní poklízet a muset si připomínat, že jejich odpočinek a práce je přednější a úklid je nutno spravedlivě rozdělit mezi ostatní spolubydlící? A proto je dobře, že máme gender studies.
    Vendula

    OdpovědětVymazat