čtvrtek, ledna 15, 2015

Náš pan prezident a jeho výroky

Přátelé, vím, že se k tomu vyjadřuje kdekdo, ale taky se k tomu musím vyjádřit.

Názory našeho prezidenta ohledně inkluzního vzdělávání.

Takže předně - pan prezident mi svým výrokem o tom, že "sloučení hendikepovaných dětí s těmi nehandicapovanými je neštěstí pro obě skupiny. Děti jsou daleko šťastnější, když jsou zasazeny do rovnocenné komunity" nesdělil nic nového.

Je to vpravdě prezident lidový, protože reprezentuje názoru části LIDU, se kterým bojuju od doby, kdy je Zitín na světě.

Když Zitisko nastoupilo do MŠ v místě svého tehdejšího bydliště, také jsem se dozvěděla, že JÍ TAM NENÍ DOBŘE A ŽE V ÚSTAVU JI BUDE LÍP. Dokonce byli tak milí, že doporučili ústav v nedalekých Ivančicích. Děti jsou tam spokojené a mezi svými.

Když jsem potom obvolávala tisíc školek v Brně, také mi sdělili téměř všude, že Zituška bude šťastnější v nějaké školce se SPECIÁLNÍ PÉČÍ.

Když jsem volala do školky se SPECIÁLNÍ PÉČÍ, řekli mi pro změnu, že Zitul je MÁLO postižená na to, aby ji přijali, a že doporučují integraci do normální školky.

Kamarádka Zuzka doporučila kontakt na další školku. Volala jsem tam. Neměli také místo. Ale aspoň byli milí a řekli, že si mám zavolat příští týden. Volala jsem tam přesně sedmkrát. Vždycky v pondělí. Po sedmé mi paní ředitelka řekla, že místo se UVOLNILO.

A nastala veselejší část našeho příběhu.

Z SPC jsme v té době dostali zprávu, že lze ZVÁŽIT integraci. Že ji přímo nedoporučují, ale že je možné se pokusit.

Tak jsme se pokusili.

Nešlo to určitě bez problémů, ale Zitisko ve školce ZAČALO MLUVIT. Na dalším psychologickém vyšetření v SPC se podivili a odňali ji diagnózu mentální retardace, kterou do té doby měla.

Nyní má intelekt považován za nadprůměrný a to ještě vyplnila jenom úlohy, kdy jednoznačně rozuměla zadání.

Když jsem obvolávala školy, kam by Zitisko eventuelně mohlo nastoupit do první třídy, tak se mi v jedné škole přihodilo, že paní ředitelka či kdo to byl, mi zcela sarkasticky sdělila, že podle jejího názoru mentálně postižené děti do školy nepatří. Na můj chabý argument, že Zitul nemá mentální retardaci, spíš naopak, doporučila opět specializovanou školu, ŽE JI TAM BUDE LÍP. Na můj argument, že Zitul potřebuje mezi úplně obyčejné děti, mi řekla, že na jejich škole teda určitě ne.

Opět, nebýt osvíceného a velmi vstřícného vedení naší současné školy a úžasné paní učitelky, Zitín sedí někde ve stacionáři nebo ve speciální škole.

Jenže.

Jenže ona je chytrá. Je nadaná. Možná hodně nadaná.

Hůř mluví, ale je chytrá.

Sama se učí. Má šílený hlad po vzdělání. Kreslí si diagramy. Učí se sama taxonomii zvířat.

Chodí na vědecký kroužek, atletiku a výtvarku.

A já bych od pana prezidenta či ředitelek škol, kde nás odmítli, chtěla vědět, kde je podle jejich názoru ta její referenční skupina, kde jí bude dobře? Je to skupina nadprůměrně chytrých dětí, které neumí správně používat českou gramatiku? Či je to skupina podle základní diagnózy? Nebo podle vzhledu? Podle národnosti???

Nebo podle čeho proboha????

Nerozčiluje mne už ten prezident. Ale rozčiluje mne, že reprezentuje část názoru, který v naší populaci přes všechny snahy stále vesele bují. Že vlastně řekl to, co jsem slyšela ústy jiných lidí už mockrát. To mne fakt štve.

Můžete namítnout, že nejsem objektivní, protože jsem matka dítěte s nějakým hendikepem. Ano, máte pravdu. A přesně to hodlám reprezentovat. Vytvářet protitlak proti těmhle debilním buranským názorům. 

29 komentářů:

  1. Práve jsem si v Lumpenkavárne na FB precetla vasi reakci na výrok "zástupce ceského národa" :/

    Nezbývá nez konstatovat, ze jste hodila hrebícek na hlavicku.
    Jak má "národ" vedet, ze takhle to opravdu není "kosér", kdyz se tohle ozývá z hradu?

    Coby autistická matka autistického dítete a podnájemnice dvou autistických kocek, bych hradnímu pánovi a "empatické" paní reditelce pro zacátek doporucila tuto knihu:
    http://www.amazon.com/Different-Like-Me-Autism-Heroes/dp/1843108151
    Je psána jednoduchou anglictinou, tak to mozná zvládnou.
    Muj autistický syn ji cetl v 9.letech a anglictina není jeho hlavní recí.

    Drzíme vám i Zite palce
    Renée Pollak, Dante a kocky Mitzi & Rufus

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Renée, ano, máte naprostou pravdu, prezident nemá pouze odpovědnost osobní, ale i odpovědnost danou povahou svého úřadu, moc Vás zdravím, Julie

      Vymazat
  2. Moc hezky napsáno, moc vám fandím :-) David

    OdpovědětVymazat
  3. Přesně tohle mě vytočilo nejvíc. Zemana neřeším, to je nemocný člověk, který ztrácí elementárn prvky sebekontroly a prostě v danou chvíli plácne to, na co zrovna myslí. Navíc o handicapovaných mluvil jen proto, aby mohl plivnout na multikulturalismus a pražskou kavárnu - o ně samotné vlastně vůbec nešlo, posloužili mu jen jako oslí můstek.
    Ničí mě ale nadšené reakce v diskusích u článků na toto téma ("konečně někdo řekl naplno, jaká je situace"), ničí mě představa, že nestandardní jedince někam uklidíme a nám bude líp, protože se na ně nebudeme muset koukat; a pro ně bude líp, protože se nebudou muste koukat na nás a být smutní z toho, že nejsou jako my.
    Civilizovaná společnost se pozná podle toho, jak se dokáže postarat o VŠECHNY své členy. Ale postarat neznamená zavřít do klece a krmit přes mříže. Nezačalo to takhle nějak před 80 lety v Německu? "Když přišli pro komunisty, mlčel jsem, protože jsem přece nebyl komunista. Když přišli pro židy, mlčel jsem, protože jsem přece nebyl žid..."
    Vy a Zituška a vaše učitelky a asistentka vedete boj nejen samy za sebe, ale za zhumanizování celé společnosti - protože ty děti, co s ní teď chodí do třídy, už si doufejme nikdy nepředstaví "postiženého" jako nějakou zvláštní rasu. Omlouvám se, že píšu poněkud pateticky, ale mám dnes poněkud vyšší tlak. Markéta

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju moc Markéto, jsem naprosto stejného názoru, jak píšete... díky Julie

      Vymazat
    2. Komentář paní Markéty se mi moc líbil. S dovolením přebírám slovní spojení "mám poněkud vyšší tlak" pro popis situace, kdy mi již uniká pára nozdrami :-) Je to velice noblesní. :-)

      Vymazat
  4. Vaše psaní o Zitě je velmi krásné. Jistě jste příkladem a inspirací pro mnohé rodiče a jistě i pedagogy. Z těch zlých slov si nic nedělejte. To říkal jenom zlý a samolibý člověk. Jsem přesvědčená, že jeho nikdo nikdy nemiloval tak moc, jako Vy svoji dceru.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju za moc milý komentář, moc mne potěšil, Julie

      Vymazat
  5. No, já vás chápu, ale nesouhlasím.
    Měla jsem také postižené dítě a taky bylo hodně chytré, takže jsem taky zápasila o jeho zařazení do běžné školy, v době, kdy nebylo takové povědomí o problému a kdy nebyla podpora z ministerstva,neexistovali asistenti atd. Ale devět let jsem se s dcerou učila, prakticky každý den, rpotože ona nebyla stavu se soustředit,musely jsme vše dělat po chvilkách, a dokázaly jsme to. Po patnáctém roce už bylo vyhráno. Ale také si ledacos ve třídě vyslechla, děti jsou kruté.
    ALe řeč je o dětech, kterým se DOMA nikdo nevěnuje, které jsou přitom dost podprůměrné a které běžné výuce nestačí, vždyť přicházejí do školy často bez základních návyků.. A ve třetí třídě už se berou slovní druhy, stavba věty, začíná se s vybranými slovy atd.
    A tyto děti dělají z vyučování binec,protože nestačí a nebaví je to tam, přitom nejsou doma vedeny k řádu a k respektování učitele jako autority. Nejsou zvyklé poslouchat. A jak se v takové třídě dá něco vyučovat? A co další děti ve třídě, vždyť na něj pak učitel nemá vůbec čas,pořád musí řešit kázeňské věci, co kdo zase nemá (učebnice, sešit atd), kdo a proč otravujeí a přitom ostatní děti mají také svá práva, např. v klidu se ve škole vzdělávat.
    Rušit zvláštní školy, to je největší nesmysl, který zase lidskoprávní dobrodějové vymysleli. A své děti dávají do specializovaných, výběrových škol už od první třídy, že?
    Takže jde o to, zda umožníme další generaci dětí přirozeně se vzdělávat v rámci možností, nebo zda jim to neumožníme. President to jen pojmenoval a rozhodně nemluvil o vozíčkářích, o zrakově postižených nebo o vzdělávatelných autistech, kteří mohou chodit do školy s asistentem.
    Mluvil o těch, pro které je zvláštní škola řešením.
    Alena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dobrý den, milá Aleno, rozumím vašim argumentům, ale v té formě, kterou pan prezident použil, je to podle mého názoru naprosto nepřijatelné. Zdravím, Julie

      Vymazat
  6. Jo a abych to vysvětlila,vzhledem k mému předchozímu příspěvku.. obě mé děti byly dyslektické, syn těžší formou, dcera to měla mírné. Takže jsem strávila s domácí přípravou hezkých 12 let :-), ale nelituji. Postavila jsem je do života,škola by to nemohla dokázat bez spolupráce s rodinou.
    Alena

    OdpovědětVymazat
  7. A nezlobte se, ale přece mi to nedá ještě reagovat, protože u Vás mi to stojí za to, vím, že o věcech přemýšlíte, že jen tak nestřílíte od boku...
    http://nozicka.blog.idnes.cz/c/444122/Zemanuv-vyrok-o-inkluzi-klasicka-ukazka-manipulace-medii.html
    "Je však na výroku prezidenta opravdu zřejmé, že jím měl na mysli děti s jakýmkoliv handicapem? Já si tím jistý nejsem a utvrdilo mě v tom i sledování včerejšího pořadu Události, komentáře na ČT24. Hosty moderátora Borka zde byli současný ministr školství Marcel Chládek, bývalý ministr školství Petr Fiala a odborný konzultant společnosti EDUin Tomáš Feřtek. A ministr Chládek zde řekl velmi podstatnou informaci: během včerejška mluvil s prezidentem Zemanem telefonicky a ten mu vysvětlil, že jeho slova, která tolik lidí pobouřila, byla součástí odpovědi na otázku, zda považuje za správné snahy o rušení praktických či speciálních škol (položila mu ji jedna z účastnic setkání v Brandýse nad Labem).

    Nemusí se mnou každý souhlasit, ale z tohoto pohledu působí Zemanova kontroverzní slova výrazně jinak. Nešlo s největší pravděpodobností o vyslovení názoru, že by žádný handicapovaný žák neměl být začleněn do běžné školy, ale pouze o to, že v mnohých případech plní praktické či speciální školy svou nepostradatelnou funkci. Což se však nelíbí některým pseudohumanistům, kteří mají problém zejména s tím, že do praktických škol chodí velké množství dětí romského původu, a proto proti nim bojují…"
    Tak tolik na vysvětlenou.
    Alena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Aleno, přesto se domnívám, že tisková kancelář prezidenta musela souhlasit se současnou podobou prezentování výroku pana prezidenta v médiích. Myslím, že je to velmi nešťastné. Zdravím, Julie

      Vymazat
    2. Hlavně mluvčí prezidenta dnes (jak bývá zvykem) místo snahy vše uhladit - třeba poukázáním na to, že výrok neměl být takto kategorický - ještě přitvrdil.
      http://www.lidovky.cz/hrad-odmita-kritiku-nazor-odbornice-je-skandalni-rekl-zemanuv-mluvci-1j6-/zpravy-domov.aspx?c=A150115_142002_ln_domov_sk
      Markéta

      Vymazat
    3. Velmi dobře prof. Zlatuška: https://www.facebook.com/j.zlatuska/posts/382805411899006

      Vymazat
  8. Ono jde opravdu jen o zažitém myšlení lidí. Nikdy nezapomenu na to, jak mi ředitel spádové školy řekl, že mého syna do 1.třídy nepřijmou, protože je nadpruměrně inteligentní. Prostě jakýkoliv odklon od průměru se trestá. Teď má pan ředitel i podporu ve výrocích pana prezidenta.
    Petra

    OdpovědětVymazat
  9. Dobrý večer, budu stručná, ráda si čtu Váš blog, moc Vám i malé Zitušce fandím. A toto jste napsala velice výstižně.
    Držte se, holky!
    Jana V.

    OdpovědětVymazat
  10. Dobrý večer všem diskutujícím. Předesílám, že
    1)Pana prezidenta jsem nevolila. Setkala jsem se s ním několikrát osobně zhruba před 20 lety z titulu své profese (redaktorka) a už tehdy to byl arogantní ješitný chytrolín.
    2)Jsem matka "nestandardního" dítěte - autisty, který až v 16 letech dokázal přijít ze školy do prázdného bytu a nevolat policii.
    3)Pracuju jako asistentka dětí s poruchami učení a chování.
    PŘESTO, nebo možná právě proto, se s tím, co p.p. řekl, víceméně ztotožňuju. Inkluzi chápu u zdravotně postižených - sluchově, zrakově, vozíčkářů apod. Ovšem naprosto nechápu, proč se do běžné ZŠ zařazuje díte, které prodělalo mozkovou obrnu a jeho IQ ho řadí do oblasti středně těžké MR. Díky lidem typu pana Zlatušky (nic proti němu osobně) a obecně díky ochráncům práv dítěte si matka takové dívky doslova vydupala zařazení do běžné ZŠ. Dívka měla 8 let asistentku, spolužáci se empatii nenaučili. Ani nemohli - dotyčná se v době, kdy oni měli ČJ, AJ, M, Ch, F, IT, učila nejprve česat a oblékat panenky, poté česat a oblékat sebe, čistit zuby, žehlit kapesníky přišívat knoflíky, strouhat brambory, česat někoho jiného . . .
    Když měla špatný den a dostala se do afektu, reagovala svlékáním, což zvláště v pozdějším věku chlapecká část třídy kvitovala potleskem (dívka byla opravdu krásná a dobře vyvinutá, ale intelektově se nepřehoupla přes 5 let). Kolik práce by dalo některému "šikovnému" chlapci sejít se s ní někde za školou? Byla by to šikana?
    Úplně jiný případ. Klučina z NEROMSKÉ rodiny nastoupil do 1.třídy . Děti si prohlížely obrázek plný slov na L - list, les, labuť, lopata, lavička, lampa, láhev, listonoš, lachtan, loďka, leknín, lampion, lupa, louka, louže, liška, loď, letadlo. Chlapec dokázal pojmenovat pouze to poslední.
    Rodinné prostředí zcela nepodnětné, je třeba převzít roli rodičů a dohánět, co se zameškalo, ale v běžné ZŠ jsou nároky vysoké, učiva je mnoho a ne tohle není čas, to má umět dítě přicházející do školy. Právě na tyhle případy je zařízená ZŠ praktická - učivo jednoho ročníku běžné školy je rozloženo do dvou let, vše se donekonečna procvičuje a omílá, aby to dětem utkvělo.
    Jiná situace: pracuju jako AP u holčičky, která má zřejmě hraniční pásmo IQ a poruchu pozornosti a soustředění (ADHD). Maminka spolupracuje, denně opakují, procvičují, pracují. Holčička prošla 1.třídu, opakovala ji (změna kolektivu co nejdříve, ne až třeba ve 3.třídě, a hlavně potřebuje dozrávat v oblasti sluchových a zrakových percepcí). Teď je ve 2.třídě, paní učitelka skvělá, děti přátelské a empatické. A přesto čím dál častěji jsou její práce z M, ČJ i Prv hodnoceny známkou 3 a 4, případně milosrdným N (neklasifikováno). A já stále častěji slyším: "Já chci taky jedničku! Já chci taky u tabule dětem vysvětlit příklad!"

    OdpovědětVymazat
  11. Omlouvám se, ale kvůli délce jsem svoje psaní rozdělila na 2 části. A slibuju, že do příštího ledna nic nenapíšu, pro letošek mám vybráno.
    Jsem přesvědčená, že právě tyhle děti měl prezident na mysli . Když budete mít doma jazykově (matematicky, hudebně) nadané dítě, pošlete ho do jazykové (M, Hv, tedy mezi děti s PODOBNÝMI SCHOPNOSTMI) školy, nebo mu řeknete "Kuš, půjdeš na základku a budeš se učit empatii a, pochopení"?
    V KAŽDÉM kolektivu každé školy jsou rozdílné děti, včetně IQ, známe Gaussovu křivku. Takže v každém kolektivu se najdou jedinci, jimž je dobré (a někdy i nutné) pomoci. Dobrý učitel vede své děti k empatickému chování i bez přítomnosti dětí s MR!
    A všimněte se zajímavého úkazu: od jistého věku (možná spíše od jistého společenského zařazení) už se empatie nenosí. Aspoň jsem neslyšela, že by třeba ředitel Škodovky řekl "Přijmeme někoho pomalého, pomoc a neustálý dohled vyžadujícího. Žádné vysoké nasazení, flexibilnost ani náhodou, zapomeňte na důraz na preciznost. Nikdy není pozdě učit se empatii, ostatně učit se máme celý život." Ale vůbec by mě nepřekvapilo, kdyby přijal účetní-vozíčkářku či neslyšícího IT experta.
    Tím sáhodlouhým úvodem jsem chtěla říct, že dítě v praktické ZŠ NENÍ VYLOUČENO ZE VZDĚLÁVÁNÍ, ALE JE PŘEVEDENO DO KOLEKTIVU DĚTÍ S PODOBNÝMI SCHOPNOSTMI. I tady bude platit G. křivka a dítko se může klidně octnout na jejím vrcholu. Bude se učit, bude mezi vrstevníky, ale bude se učit věci a činnosti úměrné svým schopnostem (a použitelné v jeho dalším životě)!!!
    Fakt, že někdo se narodil s IQ 50 a někdo s IQ 150 je diskriminace, ale koho z ní budeme vinit? Už jsem to tu jednou psala: "Říkáme, dětem, že život je spravedlivý. Ale je to lež, hrozná lež. Život není spravedlivý, nebyl a nikdy nebude." Ale my se můžeme pokusit tu nespravedlnost zmírnit, aby to tak nebolelo. Ty děti, jejich rodiče a koneckonců i celou společnost. Kateř
    P.S. Doporučuju přečíst knihu Pozorovatelka.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Kateřino, děkuju za Váš komentář. Myslím, že se zde slučuje více věcí dohromady. Nejsem rozhodně zastánce bezbřehé integrace, ani nejsem zastánce rušení speciálních škol. To, co v článku rozporuji, není to, že některé děti nezvládnou chodit do běžných školních zařízení, to je zjevné a je jisté, že stát by měl disponovat nástroji pro řešení těchto situací. To, co napadám a rozporuji, je rétorika, kterou pan prezident zvolil. Ta je myslím velmi odlišná věc. Znám několik případů zhavarované integrace a samozřejmě všem lidem s hendikepy toto hatí šance, protože je to potom používáno jako argument proti inkluzi. Pouze popisuju svoji zkušenost s jedním konkrétním dítětem (svým), které bylo označeno jako nezpůsobilé v zásadě jakéhokoli vzdělání a přitom může ve třídě zatím bez problémů fungovat. Myslím, že praví pravidlo: A) integraci ano, pokud dítě nebdrzí a neobtěžuje významně ostatní, B) lepší specializovaná škola než nefunkční integrace. Ale platí i pravidlo C) - nikdo neví, co v dětech tzv. hendikepovaných může dřímat. Myslím prostě, že to, co pan prezident řekl, si klidně může myslet, ale nemůže to v té formě, kterou zvolil, veřejně pronášet, protože je to zraňující a demotivující pro rodiče a vytváří se tím nebezpečný precedens odsouvání těch, kteří nás určitým způsobem "zneklidňují" někam pryč, což si myslím je obecně nebezpečné. Každopádně děkuju za váš názor, zdravím, Julie

      PS. Na argument, že každý učitel vede děti k úctě k rozmanitosti a nemusejí se přitom dívat na nikoho s MR mohu namítnout, že to prostě není pravda. Jsem si jistá, že děti, které chodily se Zitou do školky či s ní chodí do školy, budou lépe schopny reagovat na přítomnost člověka s autistickými rysy ve své přítomnosti později, třeba během dospělého života, znám spoustu příkladů ze svého okolí. Pořád ale mluvíme samozřejmě o integraci funkční, která je vzájemným obohacením, ne o případu, kdy integrace nefunguje a všichni se u toho trápí.

      Vymazat
  12. Dobrý den,
    na slova p.prezidenta reagují rodiče,kde je sice nějaký hendikep,ale začlenění je v pořádku,nikoliv ti, kde to moc nefunguje pro obě strany.Mám kamarádku zrakově postiženou - od 6 let na internátě pro zrakově postižené, kde absolvovala bez problému školní docházku ( dál od domova) a nikdy si nepřipadala méněcenná,že je jen mezi postiženými,vystupovala s pěveckým kroužkem....Pak absolvovala obchodní akademii pro zrakově postižené ,má maturitu.To, že se vzdělávala mezi svými, se spoustou jí potřebných pomůcek, vždy chápala jako přínos,hlavně je jí úplně jedno, jestli teď pracuje jen mezi zdravými ( pokud stačí tempu), nebo jen postiženými,nebo je to namícháno - bere je úplně stejně a spíš jí připadá,že postižení nechtějí být spolu.Je vdaná,má zdravé dítě.Tak jen střípek do diskuze,která by se dala vést a rozvádět do nekonečna.Lena

    OdpovědětVymazat
  13. V očích mnoha lidí, včetně pravděpodobně pana prezidenta, se tělesné postižení váže s mentálním. To, že člověk hedikepovaný (pod čímž většina lidí rozumí fyzický hendikep), může mít normální inteligenci, je pro mnoho lidí překvapením, zejména tehdy, pokud se s takovým člověkem neměli možnost blíže seznámit. To, že dítě s dětskou mozkovou obrnou huhlá, ještě neznamená, že mu to nemyslí. Paušální výrok o hedikepovaných dětech, je natolik zevšeobecňující, že je zcela nesmyslný. My bychom se neměli všichni domýšlet, jak to prezident vlastně myslel, on by se měl buď vyjadřovat přesně (ideální stav), nebo pak dodatečně vysvětlit. Názor pana prezidenta by v žádném případě neměl ovlivňovat směřování a vývoj školství, protože toto by mělo být v rukách odborníků, kteří se neřídí názory (kohokoli), ale důkazy (evidencí).

    OdpovědětVymazat
  14. Já vás chci podpořit. Slova pana prezidenta jsou prostě hloupá.
    Z hlediska těch dětí z hendikepem mi to přijde jasné, že je pro ně velmi prospěšné být integrován. Mám ale sama dobrou zkušenost i z té druhé strany - a sice, že integrace "problémového" dítěte velmi prospěla mému synovi. Jeho školka integrovala klučinu jiné národnosti i vzhledu, navíc s řečovou vývojovou dysfázií. Kluk chudák nevěděl, jak navázat komunikaci, a tak děti bil a různě je zlobil - protože měl vyzkoušené, že si tím jejich pozornost zajistí.
    Ano, bylo to nepříjemné. Ale jsem vděčná vedení školky a skvělým učitelkám, že neustoupili. O těch pár šťouchanců nejde. Oni dokázali nakonec kloučka včlenit a děti naučit, že problémy se dají řešit, ne před nimi utíkat. A můj syn už ví, že jsou i jiné metody, než se jen mydlit. Nedávno jsem ho na školním dvoře pozorovala, jak řeší scénu na družinovém pískovišti: "Nechte toho - ty mu dáš ránu, on ti dá ránu a budete se bít. Pojďte se zkusit domluvit. Co ti vadí, že nám to furt boříš?"

    Takže za mne integraci třikrát hurá!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je skvělé, že píšete o zkušenosti z druhé strany, moc děkuju za Váš krásný komentář, díky! J

      Vymazat
  15. Chtěla bych vám moc poděkovat nejen za tahle slova...číst si o vás a Zitušce je hodně povzbuzující a taky zábavné...jsme na tom hodně podobně, máme sedmiletou holčičku s PAS, taky jsme měli v diagnóze MR a už tomu tak není...ona je naopak inteligentní a svou inteligencí vyvažuje často svůj hendikep - nahradí prostě to, čeho se jí nedostává, tím, že se to snaží pochopit a naučit a daří se jí to...například metafory, ironii...včera jsme se dozvěděli, že ji nepřijali do školy, ve které nám bylo přislíbeno ředitelem, že ji po roce odkladu školní docházky přijme...hodně jsme si od této školy slibovali, protože jsme slyšeli, jak je otevřená integraci...po několika nepřijetích a jednom vyhazovu z MŠ by nás to asi už překvapovat nemělo, ale opravdu nevíme, jaká škola tedy je pro naši dceru? Také není na specku, odborníci doporučují integraci a školy se jí brání...
    Ach jo, naštvala mě mimo jiné zmínka o rovnocennosti z úst pana prezidenta, ale komentovat jeho výroky radši nebudu, protože bych bouchla už...ještě jednou vám děkuji, pište dál prosím a přeji hodně sil do dalšího boje! Mila

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, to přijímání do škol je strašlivé... toto je nejvíce komplikované mimo velká města, protože tam nejsou alternativy... moc Vám fandím, ať školu najdete, a moc mne mrzí, že je systém nastavený tak, že integrovatelné děti ve škole místy nejsou, je mi to upřímně líto.... zdravím Mílo, Julie

      Vymazat
  16. Děkuji Vám za tenhle článek, už několik dní uvnitř tiše zuřím. Můj bráška je mentálně retardovaný a naše okolí slova pana prezidenta zřejmě povzbudila ke hlásání podobných názorů. U brášky sice nemůže být o integraci řeč, ale lidé nechápou, že děti jsou různé a všechny hází do jednoho pytle. Nikdo neví, jak ty stacionáře kde jim údajně "bude líp" vypadají. Já ano, chovají se tam sice k dětem s láskou, ale jsou tam děti různé, ležící, nekomunikativní, se záchvaty. Jenomže rozhodně nemohou být rozdělené "dle míry retardace", protože nic jako míra neexistuje, což veřejnost asi nechápe nebo popírá - postižení jako postižení, stejně je to dítě divný. Vím, že pár zcela normálních dětí tam přeložili z mateřské školky, protože se JEN POČŮRÁVALY. Pochybuju že se to spravilo poté, co viděli záchvaty spolužáků. Nemám nic proti takto handicapovaným dětem, soucítím s nimi a obdivuju jejich rodiče, kteří se o ně denně starají.
    Výrok pana prezidenta mi nejen zvýšil tlak, ale i mě zranil. Řečmi o pomalejším autě v koloně už to dorazil. Zřejmě se přejedl třešní a proto teď blije takové nesmysly. Pozitivní na tom všem ale je, že ten protitlak se vytvoří z řad více rodičů, které Zeman rozčílil a veřejnost se aslespoň obeznámí s druhou stranou. Doufám. Alespoń já to udělám ve svém okolí.
    PS.: Moc ráda si u Vás čtu. Máte skvělý smysl pro humor a jste skvělá máma! Moc Vás obdivuji, Vás i Zitu.
    Markéta P.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Markéto, moc děkuju za Váš příspěvek. Je mi z něj úplně úzko, protože vím, že je pravdivý a že hluboce prožitý. Přeju Vám, abyste s bráškou měli celá rodina stále sílu bojovat proti těmhle bludům. Zdravím, Julie

      Vymazat