středa, června 11, 2014

Soutěž

Kavkazský článek mne přivedl na zvláštní myšlenku, že - tedy soudě aspoň podle komentářů - spolu lidi soutěží úplně ve všem...

Kavkazský článek je o tom, že Kavkaz je taky pěknej.

Není o tom, kdo je tom nejhůř.

Míru zatížení lidí přece mezi sebou nelze poměřovat...

Někdo má dítě s více problémy, ale má fajn rodinu, která mu pomůže...

Jinej má aspoň dost peněz na péči...

Matka od dítěte, co chodí do práce a snaží se vše ufinancovat, má jiné starosti než máma, která se 24 hodin denně doma stará...

A nelze říct, že jedna je na tom hůř než druhá... každá má svoje starosti.

A ty jsou individuální a dané kontextem jejího života.

Zitisko má dost svých problémů. Ne všechny je ventiluju veřejně a to dělám z toho důvodu, aby mi jednou Zitisko vše nehodilo na hlavu, až si to přečte a taky proto, že moje matka se také nezpovídala internetu z mých všech poklesků.

Věci jsou někdy růžové, někdy méně.

Máme svoje starosti.

Náš Kavkaz poskytuje pěknej výhled, ale místy je to fakt náročný výstup.

Vím, že jsou lidé, kteří to mají taky těžké.

Vím, že jsou lidé, kteří to mají těžší.

Vím, že jsou lidé, kteří to mají mnohem těžší.

Když sem napíšu, že něco je v určité míry zvladatelné u jediného jednoho konkrétního dítěte v konkrétním období (protože kdykoli se to může změnit), určitě to neznamená, že to ostatní lidi nemají těžké...

Na druhou stranu nesdílím názor, že nízkofunkční autista se musí celoživotně někde kývat v rohu a všichni se musejí donekonečna ubezpečovat, jak je na to zle a že s tím naprosto nejde nic dělat.

Myslím, že je možné najít i nějakou cestu, kde se člověk s autiosobou potká a nějak si porozumí... ať už je to řeč nebo třeba tanec...

Podívejte na toto:

https://www.youtube.com/watch?v=zR5EX1V0z_U


3 komentáře:

  1. To jsme ale byli v Americe, tam jsou jiné možnosti, nicméně program, který mluví za Vás, když vy nemůžete je báječný, maminka byla dojatá..., syn je určitě nadaný a inteligentní, nakonec našli způsob komunikace. Líbí se mi, že v USA jsou tak otevření, handicap není problém. Profesor Stephen Hawking má taky takový počítač, myslím. j

    OdpovědětVymazat
  2. Taky každý toho jinak unese. Někdo se zhroutí při maličkosti, někoho nezlomí nic...
    Ale souhlasím s článkem, že lidské starosti a bolest nelze měřit metrem. :-)
    Hezký den ;-)

    OdpovědětVymazat
  3. Tak teď budu za kverulanta, ale nedovedu si představit, že člověk s nízkofunkčním autistou je na tom, byť za masivní podpory rodiny a při vlastnictví spousty peněz, lépe než ten, kdo má dítě vysokofunkční. Moji rodiče (pozn.moji rodiče jsou velmi dobří milující rodiče) často hovořili o tom, jak to se mnou měli moc těžké. Měli to těžší, než rodiče zdravých dětí, ale neskonale jednodušší než rodiče dětí s těžkým postižením. A za tím si stojím.

    OdpovědětVymazat