úterý, června 03, 2014

Maminko neposlouchají mne očička

Zitisko je ohromně rádo, že se vše událo dle plánu.

Zitisku bylo oznámeno, že odjedu, Zitisko velmi kvílelo, nicméně dle plánu jsem odjela a dle plánu přijela a přivezla vše, co jsem slíbila, takže Zitisko je spokojeno.

Zitisko je spokojeno natolik, že úplně září.

A v tom záření a řádění a pobíhání a hraní si mi povídá:

"maminko, někdy mne neposlouchají očička...."

Říkám: "A jak tě neposlouchají Ziti? " (představujíc si široké spektrum všech očních a neurologických poruch, co existují...)..."vidíš třeba nějakou černou skvrnu nebo tak? Vidíš rozmazaně...?"

A Zitisko tak úplně nenápadně a mimochodem... "když se na něco dívám, tak mne očička neposlouchají..."

Říkám si, aha, tak to spíš neurologický to bude a ptám se dál...: "Ziti a máš to už dlouho nebo je to teď poslední dobou?"

Zitisko vesele..."to mám už když jsem byla malá... když jsem byla malé dítě...".

Říkám: "Aha. A trápí tě to?"

Zitisko: "Když se na něco chci koukat... tak očičko se nekouká a kouká se jinam... třeba nahoru anebo dolů... a to mne zlobí...."

Pak jsme to nějak zamluvily. Zitisko mám zvláštní okohybné pohyby od narození. Opravdu se někdy dívá do stropu anebo koutkem oka...

Přemýšlím, zda mám již tak dosti traumatizované Zitisko opět odvléci k doktorovi, čehož se Zitisko silně obává, či zda to spíš chvíli pozorovat.... Zda o tom mluvila proto, že mi víc věří a že se chtěla svěřit, nebo proto, že už to umí říct a vůbec se umí vyjádřit, nebo proto, že se to prostě zhoršilo...

Každopádně jsem hrozně ráda, že se mi Zitisko svěřilo. Že se mi svěřilo s autismem. Že prostě za mnou přišla mi říct, že ji něco už sedm let trápí. Máme dobrej vztah myslím. Vím, že to pro ni je šíleně těžké se někomu svěřit...

5 komentářů:

  1. když si toho sama všimla - a vůbec zmínila - riskla bych doktora..

    OdpovědětVymazat
  2. A nesilha treba trochu? Ja jsem jako dite (trochu) silhala. Tez jsem se divala obcas koutkem oka a tak. Asi v peti letech me pak operovali a zlepsilo se to. Uplne ale chapu ze ma Zitisko strach z doktoru.

    OdpovědětVymazat
  3. přeju Zitušce, aby neposlouchání očička nebyl žádný vážný problém a mamince, aby tyto vzácné chvilky nebyly tak vzácné.
    Taky se raduju, když mi můj pětiletý syn řekne, že se bojí, že se stydí apod. je to pro něj hodně těžké přiznat, že mu něco nejde, nebo něco nezvládá, jsem moc ráda, že o tom mluví. Zitiskovi "očička" mi to hodně připomněly:-)

    OdpovědětVymazat
  4. Dobrý den, na neposlušná očička doporučuji Mgr. Jeřábkovou: http://www.andreajerabkova.cz/odborna.html
    Pracuje s naším Honzíkem a zvládla i malou už od dvou let a vůbec je skvělá a nechová se jako doktorka... Udělá takové základní hravé vyšetření a doporučí postup i lékaře, kteří ještě nezapomněli, že jsou i lidi:-)
    Zdravím, G.

    OdpovědětVymazat
  5. Je skvělé, když tohle Zituška zvládne říct. Paráda!

    OdpovědětVymazat