čtvrtek, května 15, 2014

Spála - pokračování

Zitisko není snadný pacient.

Řešíme spoustu problémů.

NITĚ vylézající z ponožek.

Velký problém.

Špatnou konstelaci trička. Špatná délka rukávů.

O jídle nemluvě.

Zitul chce jíst pouze bramborovou kaši.

Všechno je špatně.

Zitisko se nudí a votravuje až na půdu.

Tak jsem jí dneska uvařila dobrý jídlo dle JEJÍHO výběru, protože vím, že při nemoci je boj s auti rituála zcela prohraný, hrála s ní poker dle JEJÍCH pravidel, protože na cizí pravidla Zitisko kašle nejen během nemoci a cestou z večerní kávičky, kam mne Honza odeslal relaxovat, jsem Zitínovi zakoupila oblíbené periodikum MÉĎA PUSÍK.

A Zitisko po prokvíleném dni došlo nějaké katarze, protože po umytí zoubků si zalezla do postele a řekla mi, že mne má fakt moc ráda. Že děkuje, že jsem donesla Méďu Pusíka. Že děkuje, že jsem jí uvařila čočku s vajíčkem. Že děkuje, že se mohla dívat na film RIO po sto padesáté.

Že mne má ráda.

Krásně se usmála a usnula a ze spaní má záchvaty perlivýho smíchu, takže se jí zdá asi něco hezkýho...

Auti děti umí lásku vracet, ne že ne... Zitul dobře ví, že já dobře vím, že ji nejvíc potěší, když DODRŽÍME NĚJAKEJ TEN RITUÁLEK... a ví, že je to pro mne místy složitý a bere to tak, že se snažím na ni být hodná. Což chápe naprosto správně...

Jenom mám někdy pocit, že z těch rituálků mi ta hlava praskne... no snad ne...
 

4 komentáře:

  1. Přesně napsáno, Matěj je také maximálně přítulný, když se jede podle jeho pravidel a jelikož se snažíme jet podle mých , pozná že to dělám jen pro něj :-) A zvláště v době nemoci je to s ním tak trochu snadnější . Rituály jsou otrava, ale náš každodenní chleba :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Tak mí autíci (bohužel) přítulní nejsou. Už jsem se s tím smířila, ale občas by to neškodilo. Přeju, at je Zitušce i všem okolo lépe.

    OdpovědětVymazat
  3. Nevychazim z úžasu jak je Zitule komunikativni. Je schopna říct holicce jak chce být ostříhana, podělí se s vámi o starost s ponozkami, objedná si jídlo k obědu...to je obrovský potenciál!!! Snad se k tomu někdy dopracujeme i my...S pozdravem a přáním brzkého navratu do světa rituálu, Martina

    OdpovědětVymazat