pátek, dubna 18, 2014

Praha

Zitisko se podívalo poprvé v životě do AKADEMIE VĚD.

Byla jsem tam na soutěži, o níž zatím nevím, jak dopadla.

Základní zážitek z daného dne nebyla ovšem soutěž, ale budova Akademie věd.

Je to zvláštní místo.

Tiché, zádumčivé, inspirující.

Zitisko s Honzou hodinku čekali, až dosoutěžím.

Čekali v knihovně a dívali se na vykládaný strop a Zitisko nasávalo atmosféru a bylo moc šťastný, že se mnou a s Honzou jelo.

Vzali jsme sebou Zitína jednak proto, že Zitisko neměl kdo pohlídat, jednak proto, že stále věřím, že to pro ni může být stimulující, když se podívá na nová místa, takže jsme žádné hlídání vlastně ani moc nesháněli.

Líbila se jí i jízda vlakem... Na Zitína už máme s Honzou svoje metody a když hrozí dekompenzace, zasáhneme, takže cesta proběhla naprosto hladce... když si vzpomenu, jak Zitisko ječelo při první cestě vlakem... tentokrát to byla roztomilá žabka, co se těší do Prahy.... musíme mít vždycky sebou: a) nějaké odporné sladké pití, co normálně nekupujeme, b) časopis Méďa Pusík, c) banány. Dále jsme sebou měli tři malá plyšová zvířátka, netopýra, lemura a žraloka, což Zitína naprosto trankvilizovalo.

Zitisko má rádo vzdělání a kultivaci.

Galerie, akademie věd, univerzitní kampus, Zitisko má všechno rádo.

Jsou to chrámy lidského ducha, Zitisko to nějak chápe a cítí se v tom dobře, aby taky ne, když to tři generace před ní otiskly do jejího epigenomu, každopádně je to moc hezký, vést malou holčičku za ruku do Akademie věd a ukazovat jí tam sochy lvů... českých lvů... dívat se na vykládaný strop....  a potom jít na vynikající zákusek s pistáciemi do naší oblíbené pražské kavárny, kam vždy chodíme, když jsme v Praze... dali jsme si velké jídlo a dort...:-)

Chtěla bych, aby si na to Zi jednou vzpomněla, až bude velká, že jsme tam byli...v té akademii... za ruku s mámou a Honzou... a že to bylo krásný....aby měla ráda vědu třeba.... a kdyby ne, aby si vzpomněla na ten hezký den....prostě výlet a pistáciový zákusek...


0 komentářů:

Okomentovat